Na rally Hustopeče s pěticí objektivů

Již před zahájením samotné rally jsem předem věděl, že na startu budou 2 tovární Škodovky (většinou v ČR startuje pouze jedna – Jan Kopecký). Škoda Motorsport je mimo jiné můj oblíbený tým a chtěl jsem mít vyfocená obě tovární auta na jedné fotografii. Věděl jsem, že vyfotit 2 auta ve stísněných podmínkách servisního zázemí nebude možné s žádným jiným objektivem, než-li je rybí oko, protože jeho úhel záběru je na APS-C Nikonu 180°. Co se týká samotného objektivu, tak je to manuální objektiv, takže je potřeba ostřit ručně, což ale u tohoto typu objektivu není žádný problém. Hloubka ostrosti je u tohoto objektivu tak velká, že řešit nějaké ostření apod. je v podstatě zbytečné, ostré je „vždycky všechno“ např. při zaostření na nekonečno. Optické vlastnosti tohoto objektivu nejsou špatné, ale je potřeba počítat s chromatickou aberací zejm. v rozích. Nicméně myslím, že aberace je u ultra širokoúhlých skel velmi častá. Na jednu stranu se dá odstranit v PC, na stranu druhou SW programy z fialového odstínu udělají odstín šedý, který sice tolik nebije do očí, ale i tak nerad používám termín „odstranění aberace“, protože se jedná spíše o „maskování“ aberace. Další vlastnost tohoto objektivu je možnost ovládat clonu z těla, což umožňují pouze verze na Nikon při nastavení max. clonového čísla na objektivu a aktivovaní funkce k tomu určené v menu fotoaparátu.

Obr. 1 – Exif: čas 1/500 s; clona f/5,6; ISO 100; ohnisko 8 mm; Fotoaparát: Nikon D7000; Objektiv: Samyang 8mm f/3,5 fish eye CSII

Před odjezdem na Shakedown jsem použil Sigmu 18-35mm pro pořízení této fotografie fanouška ŠM, který stál přímo před servisním zázemím Škodovky. Použil jsem ohnisko 18mm a min. clonové číslo pro maximální oddělení od pozadí. Tímto se dostávám k nesporné výhodě tohoto objektivu a tím je mimo jiné ostřící vzdálenost. V kombinaci s širokým ohniskem, malým clonovým číslem a ostření z velké blízkosti se dá dosáhnout zajímavého efektu při fotografování všemožných detailů apod. Tímto fotografie získá jiný rozměr a to se alespoň mi líbí. Co se týká vlastností Sigmy, tak optická kvalita je opravdu bez kompromisní. Chromatickou aberaci u tohoto objektivu vůbec neřeším, protože téměř žádnou nemá. Opticky je na tom tato Sigma určitě lepší, než Nikon 35mm/1,8 pro DX, který jsem také jednu dobu měl. Co se týká kresby modelu 18-35mm ART, tak ta je výborná dokonce i v rozích, což se o levné alternativě 17-70mm Contemporary (to byl můj minulý základní zoom) říci rozhodně nedá.

Obr. 2 – Exif: čas 1/3200 s; clona f/1,8; ISO 160; ohnisko 18 mm; Fotoaparát: Nikon D7200; Objektiv: Sigma 18-35mm f/1,8 DC HSM ART

Konečně se dostávám na trať RZ. Fotografie tohoto typu patří mezi jakési klasiky při fotografování nejen sportu. Hlavní cíl byl zde dostatečně oddělit auto od okolí, které bylo relativně daleko, takže i clona f/4,5 byla celkem dostačující. Kompozice může možná působit malinko kontroverzním dojmem tím, že auto „vyjíždí“ z fotografie, nicméně jsem kladl větší důraz na akci za autem, což je pro mne vždy vyšší priorita. Abych shrnul vlastnosti Tamronu 70-200 pro tento typ fotografií, tak v případě použití clony f/4 a výše je úspěšnost zaručená na minimálně 95%. Pokud využívám clonu f/2,8 je úspěšnost nižší a zejm. na nestředovém ostřícím bodu, nicméně tento objektiv pracuje poměrně dobře i s krajními body, alespoň u modelu D7200. Co je důležité, tak v sekvenci např. 4 fotografií je neostrá často až poslední, u které je „zdánlivá“ rychlost auta nejvyšší a Tamron jednoduše řečeno nestihne zaostřit. Přestože to není pomalu ostřící objektiv, tak „TOP speed“ od něj určitě nečekejte. Optická kvalita je opět perfektní a chromatická aberace je v podstatě nulová. Na úplný závěr bych dodal, že na obou svých tělech mám nastavenou korekci do BF o cca -8 dílků pouze u tohoto objektivu.

Obr. 3 – Exif: čas 1/1000 s; clona f/4,5; ISO 400; ohnisko 200 mm; Fotoaparát: Nikon D7200; Objektiv: Tamron SP 70-200mm F/2.8 Di VC USD

Při fotografování objektů při pohybu od fotografa je situace někdy složitější, protože často se AF „chytne“ nějakého odlétavajícího kamene, nebo prachu atd. V těchto případech tedy málokdy fotím na menší clonu, než f/4, abych vyšší HO kompenzoval mírné odchylky zaostření (někdy jsou samozřejmě tak velké, že ani vyšší clona to nezachrání, jindy zase záměrně ostřím na odlétavající kameny a auto nechávám jakoby v pozadí). Co se týká objektivu 70-200mm, tak kromě výše uvedených problémů, které se dají v těchto situacích očekávat, nemá objektiv výraznější problémy se zaostřením.

Obr. 4 – Exif: čas 1/4000 s; clona f/4; ISO 1000; ohnisko 200 mm; Fotoaparát: Nikon D7200; Objektiv: Tamron SP 70-200mm F/2.8 Di VC USD

Co se týká fotografování větších dynamických detailů, tak se možná může zdát, že pro objektiv by mohly být už náročnější, ale z mých zkušeností musí říct, že spíše opak je pravdou. Při fotografování podobných detailů z takových vzdáleností, kdy se mnohdy do záběru nevejde ani celé auto, je úspěšnost i na nízká clonová čísla vysoká. Pokud tedy rádi fotíte akční detaily z malých vzdálenosti, pak si myslím, že s výsledkem Tamronu 70-200mm můžete být spokojeni, minimálně já tedy určitě jsem.

Obr. 5 – Exif: čas 1/1250 s; clona f/4; ISO 400; ohnisko 70 mm; Fotoaparát: Nikon D7200; Objektiv: Tamron SP 70-200mm F/2.8 Di VC USD

Mezi mým velmi oblíbeným typem kompozic, který používá v principu mnoho fotografů nejen sportu, patří takové, kde je pravidelně opakující se vzor na celé ploše. Tímto vzorem je zde vinice, kterou jsem se snažil zakomponovat do zajímavé linie, samozřejmě se závodním autem. Nicméně chtěl bych zdůraznit, že tyto „krajinářské fotografie sportu“ fotím výhradně na vyšší clonová čísla, jednak kvůli vyšší HO, která je u těchto typů dle mého názoru ve většině případů žádoucí, ale také proto, protože úspěšnost zaostření miniatur není na nízká clonová čísla vysoká. Je to myslím největší slabina objektivu potažmo fotoaparátu, na druhou stranu nic zásadně limitujícího.

Obr. 6 – Exif: čas 1/800 s; clona f/6,3; ISO 1000; ohnisko 200 mm; Fotoaparát: Nikon D7200; Objektiv: Tamron SP 70-200mm F/2.8 Di VC USD

Makro objektiv 105mm jsem bral na tuto rally proto, protože jsem s ním chtěl fotografovat portréty jezdců a nějaké detaily v servisním areálu. Na uvedeném snímku se ukázalo, že jsem využil tento objektiv také v makro režimu, kdy jsem vyfotil velký detail defektu pneumatiky od Jana Kopeckého, který mimochodem na konec stejně rally vyhrál. Co se týká vlastností tohoto objektivu, tak AF hodnotím z pohledu přesnosti na výbornou, z pohledu rychlosti je to už horší, protože se jedná o objektiv makro, který má poměrně dlouhou a jinou stupnici, než mají klasické objektivy. Přestože vzdálenost od min. ostřící vzdálenosti do nekonečna přejede motor zoufale pomalu, tak v hodnotách blízkých nekonečnu je rychlost malého přeostření velmi dobrá. Nebudu zde zacházet do detailů, nicméně již nyní mohu prozradit, že téma makro objektiv při fotografování sportu bude zde na blogu jeden z mých následujících článků, kde všechny výhody a vlastnosti uvedeného objektivu detailněji popíši. Co se týká optické kvality, tak objektiv trpí aberací, která je většinou viditelná a je potřeba ji nějakým způsobem odstraňovat postprocesem. Rovněž se snímačem 24Mpx resp. s jeho hustotou si nedokáže tak dobře poradit s vykreslením, jako výše uvedený Tamron nebo Sigma 18-35/1,8. Nicméně přesto všechno jsem s tímto objektivem spokojen a rozhodně patří mezi plnohodnotnou součást mé foto výbavy.

Obr. 7 – Exif: čas 1/1000 s; clona f/4,5; ISO 800; ohnisko 105 mm; Fotoaparát: Nikon D7200; Objektiv: Sigma 105mm f/2,8 EX DG OS HSM MACRO

Pro tyto typy fotografií je ohniskový rozsah Sigmy 18-35mm z mého pohledu naprosto dostačující a vůbec mi neschází žádný univerzální objektiv typu 17-70mm 2,8-4, který jsem měl před tímto objektivem. Bezkompromisní optickou kvalitu uvedeného objektivu jsem v odstavci výše (obr. 2) pochválil, co se týká autofocusu, tak s ním je to malinko horší. Na středový bod ostří s D7200 velmi dobře, na křížový bod od clony cca f/2,8 nahoru taky dobře. Ostatní body jak kdy, někdy i na krajní super ostrost, jindy ale ne atd. Tuto malou nevýhodu bych asi Sigmě za vinu nedával, protože fázové ostření DSLR pracuje s nějakou tolerancí a krajní body jsou u amatérských modelů zrcadlovek vždy horší. Jak se Sigma chová na profi modelu D500 bohužel nemám možnost porovnat. Přesto všechno si nestěžuji a jsem rád, že jsem si na APS-C pořídil toto sklo.

Obr. 8 – Exif: čas 1/640 s; clona f/5,6; ISO 250; ohnisko 35 mm; Fotoaparát: Nikon D7200; Objektiv: Sigma 18-35mm f/1,8 DC HSM ART

Krajina na rally Hustopeče je naprosto úžasná a nějaké krajinářské snímky s miniaturou auta považuji za skoro povinnost do galerie zařadit. Krajina je tam opravdu jedinečná, barevná i v létě, všude jen vinice, ovocné sady a pole. Fotografie je pořízená opět Tamronem, který má stejně tak, jako Sigma 18-35mm velmi dobrou optickou kvalitu i v rozích (minimálně tedy na mém APS-C).

Obr. 9 – Exif: čas 1/2000 s; clona f/5; ISO 1000; ohnisko 160 mm; Fotoaparát: Nikon D7200; Objektiv: Tamron SP 70-200mm F/2.8 Di VC USD

Ultra širokoúhlé objektivy bývají poslední dobou mezi fotografy sportu velmi oblíbené, protože nabízí zcela jiný úhel pohledu, který je mnohdy velmi netradiční a zajímavý. Ostatně tento objektiv disponuje úhlem záběru 109,5° na APS-C Nikon, což je ve srovnání s běžným základním objektivem velmi široký úhel záběru. Vlastnosti tohoto objektivu se dají využít v několika případech: a) při fotografování z bezprostřední blízkosti fotografovaných objektů, b) při zachycení okolí velmi širokoúhlým pohledem, c) při zakomponování výrazného popředí a zároveň i pozadí, jako je uvedeno na tomto obrázku. Opět bych chtěl upozornit na to že se jedná o manuální objektiv, takže ostření je možné pouze manuálně. Optické vlastnosti jsou vzhledem ke konstrukci dostatečné, byť ne úplně dokonalé. Kresba je v rozích horší a také aberace v některých případech výrazná, i když ne tolik, jako rybí oko 8mm.

Obr. 10 – Exif: čas 1/800 s; clona f/5,6; ISO 320; ohnisko 10 mm; Fotoaparát: Nikon D7000; Objektiv: Samyang 10mm f/2,8 ED AS NCS CS

Fotografie širokoúhlým ohniskem z vnitřku zatáčky bývají mezi fotografy oblíbeným stylem fotografování. V zatáčkách, ze kterých není patrná ideální stopa (každý jezdec ji projíždí jinak) rád používám ultra širokoúhlé ohnisko. Mám rád, když je auto zachyceno s nějakým okolím a k tomu je zapotřebí často právě ultra širokoúhlé ohnisko. Ohniskem cca 18mm (na APS-C) by auto bylo ve fotografii hodně na těsno. Tím, že se jedná o objektiv s manuálním ostřením, je dobré zaostřit buď hyperfokálně, nebo odhadem a zároveň při použití delších časů, kdy je také vyšší clonové číslo, které zaručí dostatečně velkou HO. Téma ostření s manuálními objektivy při sportu je na fórech často rozebíráno, ale u ultra širokoúhlých skel a navíc na APS-C to není žádný problém. Tento objektiv má navíc stupnici hyperfokální vzdálenosti, která je velmi dobrým pomocníkem.

Obr. 11 – Exif: čas 1/60 s; clona f/6,3; ISO 100; ohnisko 10 mm; Fotoaparát: Nikon D7000; Objektiv: Samyang 10mm f/2,8 ED AS NCS CS

Závěrem

Fotografie portrétů patří mezi neodmyslitelnou součást reportáže. Portréty fotím nejčastěji Tamronem 70-200mm, ale také Sigmou 105mm a někdy i Sigmou 18-35mm. Se všemi těmito objektivy se fotí velmi dobře. Fotografie pána Drotára byla jedna z mých úplně poslední fotografií, kterou jsem na této rally vyfotil.

Abych tento článek shrnul, tak všechny uvedené objektivy rád využívám a vzájemně s nimi doplňuji celkovou reportáž. Z pohledu optické stránky jsou Tamron 70-200mm a Sigma 18-35mm naprosto perfektní. Velmi dobrá je z pohledu optiky také Sigma 105mm OS. Samyangy 8mm a 10mm jsou o něco horší už, což ale vzhledem k jejich konstrukci (ultra širokoúhlého ohniska) nepovažuji za výrazné mínus. Co se týká ostření, tak Samyangy jsou manuální, nicméně jak jsem výše uvedl, není to vzhledem k jejich konstrukci výrazně limitující nevýhoda. Sigma 105mm ostří ve vzdálenostech blízkých nekonečnu poměrně svižně. Svižně ostří také Sigma 18-35mm a Tamron 70-200mm, ovšem ani jeden z uvedených objektivů není „hodně rychlý“. Co se týká spolehlivosti zaostření, tak na středový bod jsou všechny uvedené AF objektivy velmi spolehlivé. Na mimo středové body je to horší u všech, ovšem z mého subjektivného pohledu je na tom nejhůře Sigma 18-35mm, alespoň tedy, porovnám-li všechny uvedené objektivy na jednom fotoaparátu – D7200.

Máte-li nějaký dotaz, který souvisí s tímto článkem, tak mne můžete kontaktovat přes facebook nebo taky na mé facebookové stránce RC PHOTO.

Obr. 12 – Exif: čas 1/125 s; clona f/4; ISO 1250; ohnisko 135 mm; Fotoaparát: Nikon D7200; Objektiv: Tamron SP 70-200mm F/2.8 Di VC USD