Kompozice ve fotografii sportu není jen o tom, jestli je sportovec vlevo, vpravo, ve středu nebo ve zlatém řezu apod. Kompozice ve sportu má pro mne podstatně větší rozsah možností, na které bych chtěl v tomto článku poukázat. Ohledně kompozice jsem v tomto seriálu fotografujeme sport napsal již jeden předchozí díl. Tento díl tedy na předchozí článek bude navazovat. Pokud máte zájem, tak předchozí článek o kompozici si můžete přečíst zde.
Rovněž se zde ve stručnosti zmíním ohledně požadavků na foto techniku pro realizaci kompozic některých specifičtějších typů, protože se mne na to občas ptáte ve zprávách.
Fotografování z výšky
Zajímavá kompozice vzniká často při fotografování z výšky, obzvlášť pokud se za sportovcem práší, stříká voda apod. Bohužel takových míst, odkud to je možné moc nebývá, nicméně pokud se najdou, je dobré je využít. Jako ukázkovou fotku dávám z rally Hustopeče, kde jsem fotil z rozhledny Kraví Hora.
Snímek je pořízen během západu slunce z rozhledny poblíž rychlostní zkoušky. Objektiv Nikon 14-30mm f/4 S Line.
Fotografování z nadhledu
Mosty, rozhledny aj. extrémně vyvýšená místa nejsou všude, nicméně dá se fotit ze zajímavých pozic z nadhledu i jinak. K fotografiím tohoto typu potřebujete monopod (popř. vysoký stativ) a dálkový ovládač fotoaparátu. Princip focení spočívá ve zvednutí fotoaparátu na monopodu cca 2m nad hlavu a dálkovým ovládačem vyfotit sportovce v co nejlepším momentu. V kombinaci s ultraširokoúhlým ohniskem se z bezprostřední blízkosti dá dosáhnout poměrně zajímavých kompozic.
Fotografie pořízená z monopodu, na kterém jsem měl Nikon Z6 a objektiv Nikon 20mm f/1,8 S Line.
Fotografování v rovině terénu
Tento typ kompozice je rovněž můj oblíbený, protože zde výborně vynikne moment a eliminuje se rušivé okolí. Na fotografii je pak jen sportovec v momentu a pozadí, které je často odděleno menší hloubkou ostrosti. K pořízení těchto typů fotografií je ovšem dobré mít fotoaparát, který obstojně dokáže ostřit z pozice živého náhledu (v mém případě Nikon Z6), protože z hledáčku se v této poloze (foťák je pár centimetrů nad vodní hladinou) dosti špatně fotí, obzvlášť u vodních sportů. Ostatně držet fotoaparát s objektivem (Nikon 200-500mm) pár centimetrů nad hladinou (a pod úrovní vlastního těla) také není úplně jednoduché.
Nikon Z6 s objektivem Nikon 200-500mm f/5,6 je kombinace, která váží cca 3 Kg. Tuto kombinaci je nutné udržet pár centimetrů nad vodní hladinou a fotit přes živý náhled bezzrcadlovky.
„S“ křivky
Kompozicím tohoto typu říkám „S“ křivky, což je obecně klikatý úsek trati, silnice apod. se sportovcem v určité poloze. Takových míst není moc a obvykle se fotí buď z nadhledu nebo z kopce. Tento efekt obvykle vynikne nejvíce u tele objektivů s ohniskem cca 150-300mm, nicméně silně to závisí na konkrétním místě. Rovněž zde není potřeba světelného objektivu (za denního světla), protože malá HO zde není úplně potřeba.
Úsek Valašské rally, který je ideální na ohnisko 300mm, tedy na můj Nikon 300mm f/4 VR.
Rámeček
Pakliže se někde na sportovišti najde vhodné místo, ve kterém lze dostat do kompozice popředí, které pomyslně orámuje sportovce, pak se ho snažím využít. Zde jsem do této kompozice zahrnul i odlišnou expozici, kterou jsem v popředí („rámeček“) záměrně podexponoval, abych tento efekt ještě více umocnil.
Fotografii jsem pořídil při odchodu z RZ po cestě k autu. Foceno na Nikon 85mm f/1,8 S Line.
Stín
Mám rád, když stín podpoří moment sportovce. Tato technika se nedá moc využívat ve všech sportech (např. na rally v podstatě vůbec), nicméně u řady jiných sportů lze kompozici „odladit“ i zakomponováním stínu sportovce. Opět ani zde není potřeba žádného speciálního vybavení ani světelného objektivu, jelikož zde není potřeba malé HO. Já tyto fotografie fotím teleobjektivem Sigma 135mm f/1,8 ART, protože žádný jiný s tímto ohniskem nemám, nicméně světelnost objektivu v tomto případě nehraje žádnou roli.
Překážkové závody bývají hodně fotogenické a pokaždé se na nich snažím najít nějaké kompozice, které jsem v předchozím ročníku apod. nenašel. Objektiv Sigma 135mm f/1,8 ART.
Umělý stín
Kompozice stínu se dá vytvořit i uměle a to pomoci dálkově řízeného záblesku. K fotografiím tohoto typu používám zábleskový systém od Godoxu. Důležité pro tento typ kompozice je si vybrat vhodné místo a to jednak z pohledu okolí, ale také místo, ve kterém vás nebudou rušit záblesky ostatních fotografů. Často když fotím v noci, tak používám 3 blesky, nicméně na tuto fotografii jsem záměrně použil jen jeden (obyčejný TT685). Jelikož zmrazení pohybu u nočních fotek vytváří záblesk, tak ani zde není potřeba extrémně světelného objektivu, nicméně já používám výhradně Nikon 20/1,8 a 35/1,8 S-Line, který ve tmě ostří dobře i na fotoaparátu, jehož hlavní slabina je focení = ostření v noci (Nikon Z6 1. generace).
Noční scenérie v Beskydech ve Velkých Karlovicích. Foceno na Nikon 35mm f/1,8 S Line, jehož úhel záběru je pro tyto účely optimální.
Diváci v popředí
Pakliže to okolnosti dovolují, tak se vždy různě snažím do některých záběrů zakomponovat diváky do popředí. Diváci patří prakticky k jakémukoliv sportu, ale zároveň tyto kompozice vytváří často zajímavé kombinace mezi popředím a pozadím potažmo sportovcem. K tomuto typu fotek jsem si oblíbil nejvíce ohniska od 35mm do 85mm. Širší ohniska hlavní objekt celkem dost výrazně „oddalují“ a postavy se v popředí deformují zkreslením. Naopak tele ohniska výrazně rozostřují popředí, že často ani nejde moc poznat, co je na fotografii. Z těchto důvodů tedy nejčastěji používám pevnou „pětatřicítku“ a „pětaosmdesátku“ (samozřejmě určitě se najdou výjimky).
Vodní slalom s diváky v popředí. Foceno opět Nikonem 85mm f/1,8 S Line.
Objekt vs. pozadí
Hledání souvislosti mezi hlavním objektem a pozadím je další zajímavý kompoziční prvek. Z fotografií jde na první pohled vždy vidět, že nejsou obyčejně „od boku cvaknuté“. Pokud je ve snímku zajímavý moment, pak je jejich rating dle mého názoru ještě vyšší.
Efektní moment jisker za motorkou Stunt ridingu, který doplňuje oficiální plakát akce v pozadí v dobré poloze vůči popředí.
Slunce
Další pro mne zajímavý typ kompozice je se sluncem v záběru. Tento typ kompozice je z pohledu fotografické techniky o něco náročnější, protože je potřeba zajistit, aby slunce nebylo extrémně hodně vypálené a v ideálním případě vytvořilo pěknou hvězdu. Z pohledu objektivu je tedy důležité, aby měl objektiv slušnou kresbu i při zaclonění např. na clonu f/16 a zároveň uměl vykreslit slunce zajímavým způsobem (s hvězdou apod.), v ideálním případě bez nežádoucích barevných odlesků apod. Tento typ kompozic fotím výhradně Nikonem 20mm f/1,8 S Line, který považuji za ethalon širokoúhlých objektivů na Nikon. Samozřejmě není to jediný použitelný typ objektivu pro tyto účely. Co se týká fotoaparátu, tak zde je dobré fotit na ISO 100, aby byl dynamický rozsah co nejvyšší a zároveň snímek podexponovat o cca -2EV, aby obloha nebyla vypálená. Pokud používáte přechodový filtr, tak ten bude pro tyto účely ideální, nicméně já přechodový filtr používám v postprodukci (proto dávám korekci expozice do mínusu).
Západ slunce nad rally Hustopeče.
Expoziční kompozice
Některých kompozičních efektů se dá dosáhnout jen tím, že zkrátka využijeme expozici na daném místě. V tomto případě auto jedoucí lesem bylo nasvíceno v úzkém pruhu mezi stromy. Do popředí jsem zakomponoval nasvícené větve stromů v popředí. Konkrétní podmínky, ostré světlo a expoziční „nevyváženost“ tomu myslím hodně pomohly.
U této fotografie jsem v podstatě jen zmáčkl spoušť. O hlavní efekt se postaralo počasí.
Závěr
Poloha těla sportovce je u fotek sportu vždy důležitá. Nicméně i zde mohou vzniknout poměrně netypické kompozice. Snímek jsem vyfotil na paramotor slalomu, kde v popředí jsou bílé pilony a mezi nimi sportovec s motorovým padákem v kolmé poloze, ve které sám není vidět skrze dominantní objekt, kterým je tentokrát padák. Fotku výrazně podpořila mlha v pozadí, která vyčistila pozadí od rušivých prvků. Zároveň je snímek pořízen ráno ve zlaté hodince, takže světlo je příjemné.
Na závěr fotografie z paramotor slalomu, na kterém sportovec je a vlastně zároveň není. Foceno Nikonem 200-500mm f/5,6 VR.
Napsat komentář