Sport se Sigmou 135mm f/1,8 DG HSM ART

Tímto objektivem fotím sport už skoro 2 roky. I když to není žádný „pohodlný“ zoom, tak přesto je to již druhým rokem můj nejpoužívanější objektiv na sport. Zdánlivé „pohodlí“ v podobě zoomu 70-200/2,8 jsem vyměnil za zajímavé vlastnosti pevného skla, o kterých bych vám v tomto článku rád něco napsal.

Hloubka ostrosti

Ve sportovní fotografii mám obvykle rád, když je objekt maximálně oddělen od (často rušivého) pozadí. Práce s nízkou hloubkou ostrosti je s tímto objektivem (f/1,8) o úroveň jinde, než s 2,8-kovými zoomy. První a zcela zásadní důvod, proč používám tento objektiv na sport, je právě vysoká světelnost a tedy i nízká hloubka ostrosti.

Extrémně malá hloubka ostrosti na cloně 1,8, kterou mám moc rád.

Stíhá to ostřit?

Na tuto otázku jsem na internetu a lidem, kteří se mě na to ptali, odpovídal nejčastěji. Je nutné zdůraznit, že se nejedná o žádné rychlé sklo, ale naopak není ani nejpomalejší. Sporty, které fotím, stíhá ostřit v běžných situacích dobře. Jakmile je sportovec ode mne už poměrně blízko, což je pro AF nejnáročnější situace, pak se Sigma dostane za limit svých možností a nestíhá zareagovat (auta ve skoku na rally apod.). Nicméně i tak je myslím dostačující pro sporty, které fotím já, jako je rally, lyžařské sporty, běžecké závody, motokros, plochá dráha, apod.

Akční scéna a AF Sigmy 135mm f/1,8

Na Nikonu Z6 „sedí“ velmi dobře

V době, když jsem ještě fotil na zrcadlovky (D750, D600), byla spolehlivost zaostření bídná, i když se jednalo o úplně pomalý pohyb, dokonce i statické objekty. Na středové AF body se ještě dala použít, nicméně na rohové AF body jsem měl výrazně více odpadu, než ostrých fotek (na cloně 1,8). V této době jsem ovšem ještě měl 70-200/2,8, kterou jsem bral do náročných situací, na které jsem si se Sigmou netroufal.

Zlom tedy přišel až s bezzrcadlovkou Nikon Z6, díky které ostří Sigma naprosto precizně. S touto kombinací mám vždy minimálně 80% ostrých fotek ze sekvence a asi z 97% vždy v sekvenci najdu nějaké ostré fotky (na cloně 1,8), nicméně závisí to na situaci. O úroveň výše z hlediska spolehlivosti ostření jsou ještě S Line objektivy Nikon, jejichž spolehlivost a rychlost je perfektní, ale o nich snad až někdy příště.

Sigma 135mm podle mě patří na bezzrcadlo, na kterém se zlepší přesnost zaostření na nízkém clonovém čísle 1,8.

Výzva na AF systém

Jeden z nejnáročnějších sportovních eventů, který jsem zažil se Sigmou 135, byly skoky na lyžích. Fotil jsem dost rychlý pohyb z poměrně malé vzdálenosti, nicméně AF s tím neměl viditelný problém. S Nikonem Z6 toto spojení velmi dobře fungovalo. Akorát bych tedy podotkl, že nepoužívám na ostření tracking.

Skoky na lyžích ve velkém detailu

Zhoršené světelné podmínky

Světelnost 1,8 je samozřejmě výhodná také pro práci ve zhoršených světelných podmínkách, jako jsou halové sporty apod. I když moderní foťáky zvládnou vysoké ISO na dobré úrovni, tak přesto se vždy snažím používat co nejnižší možné ISO. Díky nízké citlivosti ISO mají fotky vyšší DR a lépe se pak editují a dovolují i výraznější úpravy v postprocesu jako je vykreslení stínů apod. Na limit tedy často jdu raději s expozičním časem, než-li s citlivostí ISO. Automatické ISO mimochodem z 99% nepoužívám.

V této hale jsem měl ISO pouhých 1250 a přesto čas 1/4000 pro dokonalé zmrazení jakéhokoliv pohybu

Práce s perspektivou a nízké ISO

I v denním světle se snažím používat co nejnižší hodnoty ISO (typicky 50 – 200). Kromě toho ovšem rád fotím zarovno s okolním terénem, což opět v kombinaci s otevřenou clonou (1,8) udělá zajímavé oddělení od popředí a hlavní objekt tak dokonale vynikne.

Slunečný den, takže ISO 50, clonové číslo opět 1,8 a čas zde vyšel 1/5000 s.

Portrétní objektiv

Když už mám portrétní objektiv takového formátu, tak samozřejmě i ve sportu fotím nějaké portrétní fotografie pro zpestření celkové reportáže. Výhoda tohoto ohniska je také v tom, že je dlouhé, takže si držím od sportovců odstup, že si mne často ani nevšimnou. Mám rád zkrátka přirozené chování sportovců a nemám moc rád, když mě začnou do objektivu dělat „umělé obličeje“. Tato fotka byla navíc pořízena asi 2 minuty před startem.

Soustředění před startem

Lifestyle a detaily

V rámci zpestření reportáže fotím také různé detaily, servisní úkony apod. Opět je pro tento typ fotografie zajímavé ohnisko právě 135mm, díky kterému si mohu držet odstup od fotografovaných osob, což mi vyhovuje. Bohužel se ale dostávám do situací, ve kterých mám někdy problém tu 135 „ucouvat“. Z tohoto důvodu jsem poměrně nedávno pořídil Nikon 85mm S-Line, o kterém vám také někdy něco napíšu, až když ho pořádně „provětrám“.

Detaily v servisu

Bokeh v protisvětle a žádná aberace

Optické vlastnosti této Sigmy od kresby až po obrazové vady jsou naprosto úžasné. Chromatická aberace není nikde, dokonce ani ne v přímém protisvětle a v bokehu, s čimž má řada (i dražších) objektivů problém. Kromě toho je tato Sigma velmi odolná na protisvětlo. Vlastně si nevybavuji žádnou svou fotku, ve které by mě tato Sigma udělala rušivé odlesky (ano, patřím do té skupiny fotografů, který odlesky považují za obrazovou vadu). Kromě toho všeho má tento objektiv velmi příjemné podání bokehu, což je pro mne také poměrně podstatná výhoda. Mám rád, když má objektiv nějaké své charakteristické vlastnosti, což u Sigmy je určitě nádherný bokeh na tele ohnisku. Jediná možná nevýhoda, která s tímto nepřímo souvisí, je poměrně vysoká hmotnost (1130 g). Hold kvalitní optika a schopnost odolat obrazovým vadám něco váží.

Na této fotce jsem chtěl mít co nejlepší bokeh, takže opět clonové číslo 1,8. Bohužel v ostrém protisvětle bylo nutné nasadit ND filtr ND 64x, přestože jsem měl ISO 50. (Bez filtru by byl velký přepal)

Ostrá na 100% zvětšení

Jedna z posledních výhod tohoto objektivu je kresba, díky které je možné fotky poměrně výrazně ořezávat a přesto jsou pro běžné reportážní účely plně dostačující. Kresba je totiž hodně dobrá i na 100% zvětšení. V loňském roce jsem měl na dvě akce zapůjčený také Nikon Z7 z půjčovny fotolab.cz a v kombinaci s touto Sigmou jsem mohl poměrně výrazně ořezávat pořízené fotografie.

Z cca 45 Mpx rozlišení Nikonu Z7, který jsem měl zde půjčený, mě po kompozičním ořezu zůstalo jen asi 14 Mpx, což ovšem nijak na webovou prezentaci nevadí.

Atmosféra

Pokud tedy výše uvedené pozitivní vlastnosti (oddělení od rušivého pozadí, výborná optika, schopnost fotky ořezávat díky výborné kresbě i na 100% zvětšení, dostačující AF systém i při ostření na cloně 1,8, apod.) aplikuji v jedné fotce, výsledkem je pro mě poměrně charakteristická fotka kvalitnějšího objektivu a mám z toho minimálně „dobrý pocit“. Aby tento článek nebyl jen samá chvála, tak se na závěr zmíním o jedné menší nevýhodě, související s konstrukcí. Po několika letech používání velmi špatně drží sluneční clona, až se divím tomu, že jsem jí ještě nikde neztratil.

Czech Stunt day

Závěr

Od poloviny roku 2019 je Sigma 135mm f/1,8 HSM ART nedílnou součástí mé fotografické výbavy a jednoznačně nejpoužívanější objektiv na focení sportu. V roce 2021 bych chtěl fotky doplňovat více Zetovým 85 mm, takže vytíženost 135ky bude o něco nižší, než v roce 2020 apod.

To by bylo tedy vše, co jsem chtěl napsat k tomuto objektivu. Závěr si udělejte sami, nicméně všem fotografům mohu tento objektiv určitě doporučit zejm. na bezzrcadlovky Nikon. Není to běžně používaný objektiv na sport, není ani pohodlný, není univerzální, ale má své nezaměnitelné kouzlo, které mne oslovilo. Jestli tento objektiv dostane někdy v budoucnu bajonet Z a rychlejší ostřící motor, bude to bez kompromisní objektiv na bezzrcadlovku Nikon.

Na závěr akce z Wakeboardingu focená zarovno s hladinou přes výklopný LCD display.