Sport s Nikonem D600

Po delší době bych zde na svém blogu rád uvedl další praktickou recenzi. Zaměřil jsem na Nikon D600 a to hned z několika důvodů. Na internetových fórech je tento model často nemalým terčem kritiky, ale já si myslím, že si to rozhodně tento přístroj nezaslouží a níže vysvětlím proč. Sice se nejedná o žádný zázrak moderní techniky, přesto je to z mého pohledu velmi zajímavý přístroj. Jinak bych chtěl touto recenzí navázat na svou první recenzi právě D600, kterou jsem zde na blog zveřejnil jako své první dojmy z Nikonu D600. Tuto recenzi jsem pojal zase trochu jinak, abych se moc neopakoval.

Je zcela jasný fakt, že Nikon D600 je nejlevnější Nikon full frame zrcadlovka, co kdy Nikon vyrobil.  Co se týká parametrů, tak ty Nikon do jisté míry „očesal“, aby byl model jednak co nejlevnější, ale asi také proto, aby nekonkuroval vyšším a tedy i dražším modelům, což nepovažuji za nic nestandardního. Ovšem není to s tímto tělem takové zlé, jak se na první pohled může jevit.

Před tím, než jsem si tento fotoaparát koupil jsem dost často slyšel kritiku na téma ostření, že se s tím nedá sport absolutně vůbec fotit atd. Přesto všechno jsem se rozhodl, že si přístroj pořídím, i když byly recenze téměř všechny záporné. Nicméně fotoaparát jsem pořídil místo D7000 a věděl jsem, že minimálně obrazově bych si měl výrazně polepšit vůči tomuto přístroji. Zároveň jsem měl, resp. ještě stále mám fajn APS-C D7200. Takže tento upgrade se už v prvopočátku jevil zajímavě a jak jsem vyfotil první sportovní akci s D600, tak jsem byl do slova nadšený. Nyní mám přístroj už asi 3/4 roku a stále jsem s ním velmi spokojený.

Ostřící systém

Nikon D600 používá stejný ostřící modul, jako APS-C D7000. V různých recenzích často figurují argumenty, že D600 má stejný AF modul jako D7000 a proto ostří stejně špatně, jako D7000. Já jsem jednu dobu Nikon D7000 měl a musím zcela jednoznačně říct, že Nikon D600 ostří nesrovnatelně lépe, než D7000. Rozdíl je opravdu markantní a nejspíš tedy samotný AF modul není jediným parametrem, na kterém je úspěšnost ostření závislá. Nyní dokonce mohu říct, že D600 ostří v drtivé většině situací lépe než D7200, kterou rovněž mám již několik let. Fotografie, jakou vidíte na obrázku je záměrně focená na clonu f/2,8, aby pozadí bylo maximálně odděleno.

Exif: čas 1/2500s; clona f/2,8; ISO 640; ohnisko 200 mm; Objektiv: Tamron 70-200mm f/2,8 Di VC USD

Hloubka ostrosti

Jak jsem uvedl v předchozím odstavci, ostřím záměrně na nejnižší clonová čísla, aby bylo pozadí maximálně odděleno. U Nikonu D600 toto není problém, u D7200 jsem měl občas problémy a záměrně jsem třeba fotil i na vyšší clonová čísla, abych eliminoval riziko mírně neostrých fotek tak, že zvětším HO a tím i jakési toleranční pásmo. Kromě toho pokud fotíte z relativní blízkosti, pak je HO na FF podstatně menší než na APS-C a objekt je lépe oddělený od pozadí. Tuto vlastnost mám velmi rád a v podstatě to byl hlavní důvod mého přechodu právě na FF. Plochou dráhu, jak můžete vidět na obrázku jsem odfotil s naprostým přehledem a to mimo jiné s Tamronem 70-200mm f/2,8 Di VC, o kterém se říká, že ostří pomalu. (Pozn. pomaleji než konkurence sice ostří, ale na mnoha sportech to není limit)

Exif: čas 1/1000s; clona f/2,8; ISO 400; ohnisko 200 mm; Objektiv: Tamron 70-200mm f/2,8 Di VC USD

Vzdálené akční detaily

Rally nebo plochá dráha se z hlediska ostření může zdát poměrně jednoduchá, proto přejdeme na složitější sporty a typy fotografií. Na přiloženém obrázku je detail na autokrosovou buginu. Jedná se navíc o poměrně velký výřez.  Tato fotografie se v porovnání s výše uvedenými liší také v použitém tele objektivu (viz. níže exif). S Tamronem 150-600mm nefotím úplně na nejnižší clonové číslo, ale často f/7,1 – f/8 z toho důvodu, že na otevřené cloně je malinko více měkčí kresba. Tento a mnoho dalších detailů se celkem povedlo, akorát úspěšnost zaostření nebyla tak vysoká, jako s Tamronem 70-200mm (nejspíš proto, že se jednalo o výrazně delší ohniska).

Exif: čas 1/2500s; clona f/7,1; ISO 800; ohnisko 320 mm; Objektiv: Tamron 150-600mm f/5,0-6,3 Di VC USD

Ohnisko 600mm

Fotografii na obrázku jsem záměrně fotil na maximální ohniskovou vzdálenost, jakou jsem měl k dispozici. Fotografie byla pořízená na Brněnském okruhu ze vzdálenosti asi 50 – 100 metrů. Chtěl jsem vyzkoušet, jak se daná kombinace těla a skla chová na maximálním ohnisku. Spolehlivost byla kupodivu poměrně vysoká (pozn. fotil jsem s monopodem), akorát se AF hůř chytal na bílá auta. Ostatně s tímto problémem se setkávám i u rally a i u modelu D7200, takže to nepovažuji za nic neobvyklého, navíc o tom Nikon píše i v manuálu. Dále se mi na FF a 600mm celkem líbí HO, jak je poměrně malá a auta zajímavě odděluje od pozadí.

Exif: čas 1/1600s; clona f/7,1; ISO 1250; ohnisko 600 mm; Objektiv: Tamron 150-600mm f/5,0-6,3 Di VC USD

Ostření na hlavu u méně předvídatelného pohybu

Stunt riding je na focení obtížnější v tom, že je důležité ostřit na hlavu, která má často nepředvídatelný pohyb. Byl jsem velmi překvapen, jak se s těmito situacemi D600 vypořádala. V minulosti jsem tento sport fotil na D7000 a D7200, kde jsem často fotil i na f/3,5 atd. a úspěšnost i tak nebyla nijak výrazně velká. Letošní ročník jsem odfotil prakticky celý na f/2,8 a úspěšnost zaostření byla okolo 80 – 90%, což považuji za více než dobrou vlastnost. Osobně nemám rád typy recenzí, ve kterých někdo testuje AF a HO je obrovská, protože niance a nepřesnosti zaostření se u těchto typech recenzí neprojeví.

Exif: čas 1/3200s; clona f/2,8; ISO 200; ohnisko 200 mm; Objektiv: Tamron 70-200mm f/2,8 Di VC USD

Nepředvídatelné a rychlé okamžiky

V letošním roce jsem poprvé fotil nějaké skoky na kolech na akci Hcore contest. Byla to velmi zajímavá akce a předem jsem počítal, že by zde D600 mohla mít nějaké menší problémy. Na konec se ukázalo, že opět D600 fungovala dobře a nejslabším článkem celého řetězce jsem asi byl já, kdy jsem párkrát neudržel ostřící bod na závodníkovi a AF přeostřil na pozadí atd. (Pozn. Používám single ostřící body bez podpory ostatních, dlouhodobě se mi to ukázalo jako spolehlivější řešení, než fce. D9, D21 atd.) Úspěšnost tedy byla výrazně nižší (odhaduji tak 60-70%), ale vzhledem k tomu, že zde závodníci jezdili x krát, tak mě to vůbec nevadilo.

Exif: čas 1/1000s; clona f/2,8; ISO 400; ohnisko 145 mm; Objektiv: Tamron 70-200mm f/2,8 Di VC USD

Bokeh

Tím, že FF pracují s větší plochou snímače, než APS-C, tak se v jistém ohledu mění bokeh. Svým způsobem to souvisí s HO, o které jsem psal výše v odstavcích. Snímek v tomto odstavci je pořízen pevnou padesátkou. Jednalo se o překážkový závod s disciplínou šplhu, kde pozadí je vodní hladina v ostrém světle.

Exif: čas 1/4000s; clona f/2,2; ISO 125; ohnisko 50 mm; Objektiv: Nikkor 50mm f/1,8 G AF-S

Širokoúhlý akční moment

Při fotografování širokoúhlým objektivem z blízkosti vytváří právě FF zajímavou perspektivu. Fotografie je dost širokoúhlá, ale pozadí je zároveň poměrně hodně oddělené a to jsem v tomto případě ani nepoužil nejnižší clonové číslo f/1,8. Pro srovnání zde dávám dvě fotografie, které jsem fotil ze stejného místa. Obě se liší pouze mou vzdáleností od objektu. V těchto typech fotografií platí, že čím je fotograf blíž, tím je celkový efekt působivější, pozadí je více oddělené.

Exif: čas 1/4000s; clona f/2,8; ISO 250; ohnisko 24 mm; Objektiv: Nikkor 24mm f/1,8 G ED

U tohoto typu fotografií mě na D600 limitují určité vlastnosti. První z nich je rozložení AF bodů, které je velmi blízko středu, proto jsem snímek č.2 musel navíc poměrně hodně ořezat, abych z něj vytvořil o něco lepší kompozici, přesto se mě do záběru už nevešly ruce apod. Navíc jsem i snímek záměrně pootočil, abych měl větší prostor na snímači pro objekt. Kdyby body byly rozložené více do krajů, bylo by to zde rozhodně lepší a s kompozicí by se dalo lépe pracovat. Druhá limitace vzniká u určité nepřesnosti zaostření rychlejšího pohybu na krajní body a clonová čísla f/1,8 a k tomu všemu z bezprostřední vzdálenosti. Abych to shrnul, tak v nějaké omezené míře a s větším odpadem se to dá fotit, ale jsem přesvědčen o tom, že nějaký modernější ostřící systém by tomu výrazně pomohl.

Exif: čas 1/1600s; clona f/2,8; ISO 250; ohnisko 24 mm; Objektiv: Nikkor 24mm f/1,8 G ED

Ostření v protisvětle

Co se týká ostření v protisvětle, tak opět Nikon D600 ostří poměrně spolehlivě. Situace, jaká je na obrázku není pro D600 problém.  Občasné komplikace vznikají, když auta svítí světelnou rampou přímo do objektivu, tam už je D7200 lepší, ale jsou to už specifické situace.

Exif: čas 1/4000s; clona f/4,0; ISO 1000; ohnisko 185 mm; Objektiv: Tamron 70-200mm f/2,8 Di VC USD

Ostření v noci

Ostření v noci je už pro D600 jednoduše řečeno problém. Zde jsem fotil na volném prostranství v absolutní tmě. Jediným zdrojem světla, kterého se mohl AF chytnout bylo auto. Fotografie je pořízená z rally Hustopeče 2018, kde bohužel asi 10. auto někde havarovalo a RZ byla zrušená, takže jsem to moc neodzkoušel (ve tmě jinak fotím zcela minimálně, asi 3x v roce). Každopádně tyto typy snímků jsou pro D600 opravdový problém. Co se týká D7200, tak ve tmě je porovnatelně lepší než D600, ale taky i D7200 má poměrně velký odpad.

Exif: čas 1/60s; clona f/2,8; ISO 1600; ohnisko 24 mm; Objektiv: Nikkor 24mm f/1,8 G ED; blesk: SB600

Portréty

Na Full Framech se mě líbí ostřící body, které jsou opravdu body. U APS-C mě ostřící body připadají jako ostřící „plošky“. Nevím, jestli je to tímto, ale celkem dobře se mi fotí portréty sportovců v „zákulisí“ (tzn. lépe se mi s FF ostří na oči). Na snímku zrovna hvězda z MS Dani Sordo, který v ČR startoval v rally poprvé. Na asi 1 sekundu se mě podíval do objektivu, když dával rozhovory redaktorům.

Exif: čas 1/1000s; clona f/3,2; ISO 250; ohnisko 185 mm; Objektiv: Tamron 70-200mm f/2,8 Di VC USD

Shrnutí

Na závěr jsem zde přidal jeden detail ze skoků na lyžích. Jednalo se o náročnou akci na ostřící systém, úspěšnost nebyla moc velká (pokud beru v potaz 100% ostré fotky). Nicméně reportáž ze souhrnné akce se dala úplně normálně udělat. Na závěr bych shrnul výhody a nevýhody D600 po tom, co jsem přešel z APS-C D7000 a D7200.

Výhody D600:

• Full Frame snímač a tím i kreativnější práce s HO,
• Na většinu sportů, které fotím je ostřící systém dostatečný, byť ne zcela ideální,
• Kvalitní obrazový výstup a ISO citlivost viditelně lepší, než na APS-C (fotil jsem max. do 6400, ale většinou se snažím do 3200 vejít),
• 24 MPx je z mého pohledu a pro mé účely naprosto ideální rozlišení FF snímače,
• Krajní ostřící body lépe fungují, než u APS-C D7200 a D7000 zejm. u teleobjektivů,
• ISO se dá snížit o 1 EV pod ISO 100 (ideální na paning, kde ušetřím 1EV ve cloně, takže místo f/22 mě stačí clona f/16).

Výhody D7200:

• Citlivější AF pro ostření v noci,
• Lepší barvy fotografií a automatické vyvážení bíle, pokud fotograf používá JPG výstup,
• Pokročilejší možnosti natáčení videa,
• AF body rozložené více k okrajům.

Exif: čas 1/4000s; clona f/2,8; ISO 1000; ohnisko 200 mm; Objektiv: Tamron 70-200mm f/2,8 Di VC USD

Závěr

Nikon D600 má rozhodně i v dnešní době co nabídnout a osobně jsem s ním velmi spokojený. Rád hledám nové sporty a nové výzvy, které se snažím tímto fotoaparátem nafotit. Pokud nechcete, aby vám něco uniklo, pak mě sledujte na facebooku.