Nikon D7200 je digitální zrcadlovka formátu APS-C od firmy Nikon, která byla představena v zimě v roce 2015 jako nástupce modelu D7100 potažmo D7000. V současnosti se tedy jedná o „druhu nejlepší“ APS-C zrcadlovku od Nikonu (hned po plně profesionální D500). Fotoaparát D300 byl na můj vkus již v mnoha ohledech nedostačující, proto jsem se tedy rozhodl o jeho upgrade. Největší limit, kterým jsem byl v případě D300 omezen, byl snímač. Zvažoval jsem náhradu některým z těchto modelů: D7100, D7200, D610 a D700.
Na konec jsem se rozhodl pro D7200, která je moderní zrcadlovka. D7200 je v podstatě vylepšená D7100, která kompenzuje hlavní nevýhody právě D7100 a má lepší zpracování obrazu. Nyní s odstupem 1 roku mohu zcela jednoznačně říci, že D7200 to rozhodně nebyla pro mé účely špatná volba.
V odstavcích níže bych vám chtěl tento model blíže představit, zhodnotit a uvést nějaké ukázky svých snímků. Dále se budu snažit porovnat tento model s předchůdcem D7000 se kterým mám nejvíce zkušeností. Hlavní oblast, které se věnuji je sport, prioritně rally, proto hodně zkušeností zde bude vycházet právě z focení automobilových závodů. Jedná se o praktickou recenzi a všechny fotografie, které uvidíte níže jsou vyexportovány v takových úpravách, které běžně používám (jedná se o běžné úpravy při exportu, které má člověk hotové do 1 minuty).
Mechanické provedení a ovládání
Tělo samotného fotoaparátu vychází z D7000 resp. z D7100 s minimálními úpravámi a modifikacemi. Pokud bych tělo D7200 srovnal s D7000, tak byl zvětšen grip pro „úchop“ pravé ruky, takže se fotoaparát o něco lépe drží. Co se týká ovládacích prvků, tak došlo k několika změnám. Tlačítka „+“ a „-“ byla vzájemně mezi sebou prohozená (má to už i D7100). Pokud fotíte najednou s D7000 a D7200, tak se vám to hodně plete. U D7200 navíc přibylo dole tlačítko „i“ (má to už i D7100). Co se týká aretace ostřících bodů, tak systém je podobný jako u D300 (tedy okolo šipkového ovládače, má to už i D7100). Změněna byla i páčka pro živý náhled s přepínačem mezi focením a natáčením videa. Rovněž u D7200 přibylo i aretační tlačítko voliče expozičních režimů (rovněž to má i D7100). Mezi další změnu patří plastová ochranná krytka displeje, kterou D7200 nemá. Součástí balení dokonce ani není krytka sáněk na blesk. Co se týká stavového displeje, tak popisy a grafika je zcela odlišná oproti D7000, ale dá se na to zvyknout. Dokonce mi ani nevadí, že na stavovém displeji schází informace o vyvážení bílé, nicméně schází tam i informace o formátu (RAW, JPG atd.) a to mi malinko vadí. Byť fotím permanentně do RAWu, ale občas se může stát, že omylem přepnu na JPG, obzvlášť když změnili konfiguraci těch levých tlačítek. Možná bych v menu uvítal nějaký „zámek“, aby to nebylo možné přepnout omylem. Rovněž bych uvítal podsvícení tlačítek, ve tmě by se to občas hodilo. Obrovské pozitivum je hlavní displej, který je velmi kvalitní s výborným jasem a antireflexní úpravou, takže prohlížení a kontrola snímků je možná i ve slunečných podmínkách. V porovnání s D7000 i D300 je displej Nikonu D7200 výborný, i když pozorovací úhly nejsou jeho silnou stránkou. Další velmi praktická a pro mne pozitivní vlastnost je použití stejného typu akumulátoru, jako má D7000 i D7100.
Snímač
Velmi silnou stránkou tohoto fotoaparátu je snímač. Před koupí jsem si myslel, že 24 MPx je na APS-C fotoaparát zbytečně hodně, nicméně nyní si to nemyslím. Zpracování obrazu se posunulo dále, dá se používat i relativně vysoká citlivost ISO (viz. níže odstavec). Rozhodně je 24MPx výhoda, nabízí to lepší výchozí pozici pro post proces, ořezy apod. Pakliže používáme kvalitní objektivy, které dokáží vykreslit tento snímač na slušné úrovni, tak je to radost fotit s takovým snímačem. Navíc čas exportu je s nástupem Windowsu 10 (který používá modernější algoritmy) minimální i u cca 20-25 MB RAWů a průměrného notebooku, což mohlo být pro mnohé sportovní a reportážní fotografy v minulosti limitující. Z těchto důvodů si nemám tedy na co stěžovat, v porovnání s D300 je rozlišení 2x vyšší a přesto použitelné ISO je minimálně 4x vyšší. V kombinaci se Sigmou 18-35/1,8 ART, která má světelnost f/1,8 mohu tedy fotit v úplném šeru, i po západu slunce úplně jednoduše a bez blesku. Tento případ znázorňuje fotografie níže, slunce bylo už dávno za obzorem a byla už poměrně velká tma, všichni ostatní už fotili s bleskem. Dále se zvýšil dynamický rozsah (v porovnání s D300 je DR vyšší o 2,6 EV, což už je opravdu hodně velký rozdíl), což já vítám a např. u D300 mě velmi malý dynamický rozsah výrazně limitoval. Snímač tedy hodnotím rovněž velmi pozitivně, i když asi bych zde upozornil, že ti kteří fotí v halách na velmi krátké časy (což já nejsem) by mohlo být max. použitelné ISO i přesto všechno limitující (v tomto ohledu asi více možností než D500 mezi modely APS-C není).
Ostřící systém
Ostřící systém osobně považuji za nejvyšší prioritu při výběru fotoaparátu, protože fotím výhradně sport. Nikon D7200 je osazen modulem Multi-CAM 3500 II. Nikon tento systém označil jako „nejlepší autofocus DSLR“ v době uvedení D7200 na trh. Dnes toto prvenství překonaly plně profesionální modely D500 a D5. Počet ostřících bodů je stejný, jako u předchůdce D7100, tedy 51 a z toho 15 křížových. Pracovní rozsah se zvýšil od -3EV do 19EV (středový bod). Rozložení ostřících bodů je stejné jako u D7100. V porovnání s D7000 je u D7200 rozložení bodů o něco lepší. Pro mé účely je rozložení bodů přesto dostačující. V režimu crop faktoru 1,3 pokrývají body celou šíři obrazu. Při běžném ostřením nemá fotoaparát problém, nicméně při agresivnějším nastavením fotoaparátu a za určitých podmínek mohou nastat komplikace. Proto u aut, která potřebuji mít vyfocená na 100%, musím někdy více přiclonit, použít křížové ostřící body atd. aby úspěšnost ostrých fotek byla minimálně 99%. V ostatních případech volím často min. clonové číslo (f/2,8) atd. kde např. HO je velmi malá a jakékoliv odchylky od zaostření jdou vidět a fotka je pak nepoužitelná. Nicméně i na agresivní nastavení je úspěšnost velmi dobrá, byť ne 100%. Pokud porovnám ostření s D7000, tak úspěšnost a přesnost zaostření je výrazně a viditelně lepší a už jen kvůli tomu to určitě stojí za přestup na D7200. Rovněž je výrazně lepší ostření ve zhoršených světelných podmínkách, obzvlášť na středový ostřící bod. Abych to shrnul, tak ostření hodnotím velmi dobře, kdyby měl fotoaparát některé křížové body více k okrajům, byl by systém podle mne zcela dokonalý.
Měření expozice
Jako zvláštní odstavec bych rád uvedl měření expozice. Jsem zvyklý vždy používat plošné měření Matrix (poloautomatické režimy S nebo A). V případě D300 bylo měření Matrix v podstatě „generátor náhodných čísel“, zkrátka jedna fotka tmavá, druhá světlá atd. Velmi nespolehlivé měření, které jsem u D300 nepoužíval. Ani bodové měření nebyla žádná sranda, někdy se to špatně „chytlo“ a opět nesprávná expozice. U D7000 je měření matrix výrazně lepší, až na pár extrémů, kdy mi auta svítí světly do objektivu apod., je toto měření poměrně spolehlivé. Měření Matrix u D7200 je téměř neomylné. Opravdu jsem z tohoto systému nadšený, dokonce i když mi auto svítí do objektivu, tak přesto pak není fotka celá černá. Problém s měřením expozice Matrix nastává při používání rybího oka nebo ultraširokoúhlého ohniska, což je asi nevyhnutelné. V těchto případech používám konstantní korekci expozice na -1 až -2 EV. Na závěr bych akorát dodal, že jsem si u své D7200ky nastavil permanentní korekci expozice +0,3 EV, protože mám raději světlejší fotky a vím, že z RAWu v 99% případů bych stejně expozici zvedal min. o 0,3 EV.
Vysoká citlivost ISO v praxi
Jeden z hlavních parametrů, který zajímá velké množství fotografů je tzv. digitální šum, který vzniká v důsledku použití vysoké citlivosti ISO. O tom, jaká citlivost ISO je ještě přijatelná nelze jednoznačně odpovědět, protože tento parametr ovlivňuje mnoho okolností. Rozhodně záleží na tom, co s fotkou chceme dělat, v jakém rozlišení nebo velikosti výtisku publikovat, jak velké úpravy s ní provádět (např. vytažení stínů apod.), kde a jak je možné použít odšumění (popř. lokální odšumění) apod. Zkrátka nelze říct jednoznačně, že max. použitelné ISO je např. 3200 apod. Z těchto důvodů uvedu svůj praktický pohled na věc. Standardní rozsah citlivostí ISO je od ISO 100 až do ISO 25600 s tím, že v černobílém režimu je možné zvolit až ISO 102400. S D7200 běžně používám ISO 2000. S Nikonem D7000 to byl pro mé účely max. možný limit, který už v mnoha případech byl za hranou, u D300 byla tato citlivost Science-fiction. Co se týká úprav, vytažení stínů apod. mám u D7200 a ISO 2000 lepší výchozí pozici, než u D300 a ISO 400. Fotografie je sice do jisté míry „šumivá“, ale není to nic, co by mi osobně vadilo, protože abych viděl byť sebemenší náznak degradace obrazu, musím fotografii zvětšit na monitoru na cca 70% zvětšení. Pakliže publikuji snímky na internetu v rozlišení 1200x800Px, tak si s odšumováním hlavu nelámu ani s ISO 3200. S rostoucí citlivostí je už pak dobré zapojit nějaké odšumovací algoritmy, ty občas zapojím, mám-li fotografii k dispozici pro týmy (v plném rozlišení) už i při nižší citlivosti ISO. Pokud publikujete snímky bez úprav (tahání stínů) a vkládáte je na facebook v minimálním rozlišení (nebo do rodinného alba 15×10) a nic víc, pak bude pro vás použitelné dost možná i ISO 8000. Velkou výhodou D7200 co do šumu je, že netrpí tak velkým barevným šumem, jako trpěla D7000 a D300 úplně brutálně.
Zajímavé funkce a inovace
Mezi velmi pozitivní inovací D7200 je navýšení vyrovnávací paměti na kapacitu 27 snímků ve 12 bitovém, nekomprimovaném RAWu (tento používám já). Ve 14 bitovém RAWu je kapacita 18 snímků. Kdo tedy fotí sport ve větších sekvencích, tak s D7200 je možné tu spoušť nějakou dobu držet, než se paměť zaplní. Sekvenční snímání má maximální rychlost 6 fps, což je stejné, jako má D7000 i D7100. D300 s bateriovým gripem a s AA bateriemi umožňuje 8 fps, jinak rovněž 6 fps. V režimu crop 1,3 má D7200 7 fps. Na přiloženém obrázku je jeden velmi netypický a nepředvídatelný moment, který se rozhodně neděje často. Kdybych neměl vyrovnávací paměť tak velkou, pak bych tento moment v této konečné fázi nevyfotil, protože bych dříve zaplnil buffer. Ke snímku bych akorát dodal, že se jedná o velký ořez, protože v okolí se nacházelo mnoho extrémně rušivých elementů. S Nikonem D300 bych si více než 50% ořez rozhodně nemohl dovolit tak, jako si dovoluji s D7200. Mezi zajímavé funkce patří Wi-Fi, pomocí které lze buď kopírovat snímky do chytrého zařízení nebo lze chytré zařízení použít jako živý náhled. Ovšem celý systém je očesaný na maximum, takže žádné nastavování apod. z chytrého zařízení není možné. Nicméně fotíte-li nějaké reportáže, kde je nutné fotogalerii pravidelně aktualizovat, pak bude tato funkce pro vás asi zajímavá. Rovněž sdílení na např. facebook je poměrně hodně rychlé. Pro mne osobně je důležitý post proces, takže neupravené fotky nikde nezveřejňuji, proto tato funkce pro mne nemá velké uplatnění, ale své lidi si určitě najde. Mezi další pokročilé parametry je zvýšení snímkové frekvence videa na 60p v rozlišení full HD. Toto navýšení ovšem je možné využívat pouze v režimu crop faktoru 1,3. Mezi další vylepšení patří nahrávání zvuku, které umožňuje jednak stereofonní záznam, ale je vybaveno užitečnými funkcemi jako je citlivost mikrofonu apod. Ostatně v menu fotoaparátu přibyla nová skupina nastavení, která slouží pouze pro video. Video jsem ještě pořádně neotestoval, takže dále se k tomu asi nebudu vyjadřovat.
Lidé v akci
Mezi relativně obtížné focení resp. ostření jsou lidé v pohybu. Na přiloženém obrázku je ukázka ze závodu Mad Race. Ačkoliv pohyb zde nebyl nijak dramaticky rychlý, byl to z malé části nepředvídavý pohyb, ale zároveň poměrně velký detail. V tomto případě jsem se snažil ostřit na oči, ty jsou ideálně ostré, že by se daly (na originálním rozlišení) spočítat i řasy. V souvislosti s ostřícím systémem bych ovšem chtěl zdůraznit dvě důležité informace. Fotím velmi často objektivem Tamron 70-200mm f/2,8 VC USD (viz. má předchozí recenze: Rok s Tamronem 70-200 f/2,8 VC USD). Tento objektiv ostří sice rychle, ale tak rychle, jako Nikon bohužel ne. Z uvedeného plyne, že úspěšnost zaostření není závislá pouze na těle, ale hlavně na objektivu. Druhá informace je taková, že používám korekci ostření právě u Tamronu, která sice funguje poměrně ve velkém rozsahu, ale při ostření na extrémně vzdálené objekty mám občas na cloně f/2,8 problémy. Původně jsem se domníval, že nutná korekce je způsobená fotoaparátem, ovšem nyní bych se spíše přiklonil k objektivu (jistě to nevím). Podotýkám, že korekce není velká, okolo -6 až -8 dílků, nicméně jsem velký detailista a při 100% zvětšení a clony f/2,8 to jde někdy poznat. V případě publikace na webu nejde nikde nic poznat.
Nepředvídavý pohyb
Kombinace ostření lidem na hlavu resp. na oči v rychlém a zároveň nepředvídavém pohybu je o něco více náročnější příklad, než jsem uvedl v předchozí kapitole. Jako ukázku tentokrát přikládám fotografii ze závodu Czech Stunt Day. Jedná se o závod, kde účastníci předvádějí až neuvěřitelné akrobatické prvky na motocyklech. Pohyb je tedy často nepředvídavý a relativně rychlý. Zde je úspěšnost zaostření závislá mimo jiné na světle. V ostrém světle byla úspěšnost viditelně menší, než při méně ostrém světle. Nejspíš bych to zdůvodnil tím, že v ostrém světle se více láme světlo od všelijakých lesklých částí motocyklu, které možná AF mírně zmatou. Opět musím zdůraznit, že tyto problémy jsou viditelné na extrémně nízkých clonových číslech. Na clonových číslech cca f/5,6 je snad vše OK. Dále opět zdůrazňuji, že s TOP Nikon objektivem, který je rychlejší by úspěšnost zase byla někde jinde. Nicméně i tak si nestěžuji, jen se snažím naznačit, že úspěšnost není 100%. Nafotit tímto způsobem průběh celé akce a udělat z ní fotogalerii není absolutně žádný problém.
Ostření v noci
Mezi další komplikovanější situace pro ostřící systém může být noční fotografování. V případě, kdy jsou v okolí fotografování nějaké světelné zdroje, ostření není v podstatě žádný problém. Takto tomu bývá např. na autobusovém nádraží ve Zlíně, odkud je pořízena fotografie níže (Barum rally). V případě „absolutní tmy“ (myšleno kdy v okolí nejsou žádné světelné zdroje jako např. lampy apod.) je situace výrazně složitější. V těchto podmínkách jsem měl možnost fotit jen 2x, kdy úspěšnost byla cca 50% – 70%.
Ostření v protisvětle
Ostření v protisvětle není pro Nikon D7200 v podstatě žádná překážka. Mám rád focení v protisvětle a opravdu Nikon D7200 v tomto ohledu funguje výborně. Co se týká ostření v prachu, dýmu atd., tak i v některých extrémních situacích AF dobře pracuje. Pokud není objekt zcela schován v prachu, dýmu atd., pak ostření je velmi spolehlivé.
Postproces
Jak jsem uvedl výše, jsem zvyklý fotografii poměrně výrazně upravovat, zejména: vykreslit stíny, zvýšit kontrast světlých tónů, snížit saturaci některých barev, upravovat barevnou teplotu, zvýšit hranový kontrast, snížit šum, ořezat fotografii, odstranit přepaly a podpaly atd. Celý tento soupis operací jsou v podstatě jednoduché elementární úpravy, které se dají provádět rychle a efektivně v jakékoliv situaci pouze tehdy, je-li k dispozici co nejlepší obrazový výstup RAW a přesně to fotoaparát D7200 na můj vkus má. Osobně považuji u sportu postproces jako minimálně třetinový předpoklad pro dobrou fotografii. Na kvalitu obrazového výstupu kladu ten největší možný důraz, takže pro mě je kvalita obrazového výstupu společně s ostřícím systémem priorita číslo 1 při výběru fotoaparátu. Vysoký dynamický rozsah, pokročilé technologie zpracování obrazu, apod. považuji za obrovská pozitiva. Z tohoto pohledu je D7200 pro mé účely přímo skvělý, D7000 taky není úplně špatný, ale přesto výrazně horší. Co se týká D300, tak ten je ještě horší než D7000. Ostatně snímač a tedy i kvalita RAW výstupu fotoaparátu D300 byl snad ten největší důvod, proč jsem D300 nahradil právě D7200. Jsem na 100% přesvědčen o tom, že pro mne a pro mé účely a záměry to byla správná volba. Na obrázcích můžete vidět 2 snímky, první je čistý export z RAWu bez jediné úpravy (v barevném prostoru Adobe RGB). Na druhém obrázku je výsledná úprava, kde jsem využil v podstatě jen elementární funkce a lokální úpravy. Celá tato úprava netrvala výjimečně cca 1 minutu, ale déle, nicméně s výsledkem jsem byl spokojen. Původní záměr fotografie byl v době, kdy bylo ještě relativně dobré světlo. Start RZ se posunul, proto se výrazně zhoršilo i světlo a celá scéna tak obsahovala velké extrémy.
Souhrn
Abych to shrnul, tak fotoaparát je velmi dobrý. Rozhodně ani trochu nelituji, že jsem ho vyměnil za profi D300. Ostřící systém je na výborné úrovni, stejně tak jako snímač. Obojí sice nějaké drobné rezervy ještě mají, ale rozhodně nic zásadně limitujícícho. Pro mne osobně je výhoda také nižší hmotnost. Jestli tedy hledáte náhradu za D7000 nebo starou profi D300 a nová D500 je nad vaše finanční možnosti, pak bych rozhodně doporučil D7200.
Máte-li nějaký dotaz, který souvisí s tímto článkem, tak mne můžete kontaktovat přes facebook nebo taky na mé facebookové stránce RC PHOTO.
Kramoliš Libor
Dobrý den, mám asi půl roku nikon d 7200, naprostá spokojenost, chci se zeptat jakou rychlou kartu byste mi doporučil, mám lexar 32gb 150 MB II a 95mb I, fotím hodně ptáky a chtěl bych rychlejší zápis děkuji za odpověď s přátelským pozdravem Kramoliš Libor
Radek Caga
To je celkem rychlá karta, spíše jestli vás nelimituje vyrovnávací paměť ve foťáku. … Já používám nejvíc SanDisk Extreme 90MB/s, ale na zrcadlovkách více než 10 fotek v sekvenci nefotím, takže se to dříve nebo později uloží. … Nikdy jsem tohle neřešil. … ještě mám i Transcend 400x 60 MB/s …