Sport s Tamronem 150-600mm f/5.0-6.3 Di VC USD

Velmi často se na internetových fórech řeší otázka ohledně levných teleobjektivu s vyšším ohniskem, než jsou standardní skla typu 70-200mm apod. Rozhodl jsem se tedy, že bych shrnul do další praktické recenze své poznatky a zkušenosti právě s tímto objektivem, se kterým mám odfoceno několik různorodých sportovních akcí za poslední cca půl rok. Na úvod bych chtěl upozornit, že jsem se rozhodoval mezi tímto Tamronem, tak i mezi jeho novější verzí G2, ale také mezi konkurenčním sklem od Nikonu 200-500/5,6. Sigmu 150-600mm ve verzi Sport jsem zamítl jednak kvůli ceně, ale hlavně kvůli hmotnosti, která je hodně velká. Vzhledem k tomu, že na akce sebou nosím průměrně 5 objektivů (někdy i více), pak každý ušetřený kilogram je znát. Na konec jsem se rozhodl pro tento objektiv, který mi dle teoretických recenzí vyšel nejlépe v poměru cena/výkon.

Mechanické provedení

Mechanické provedení působím dobrým dojmem, byť se nejedná o celokovový objektiv. Na konstrukci jsou použity jednak kovové, ale i plastové části. V porovnání s konkurenčními objektivy s obdobným rozsahem je tento nejlehčí s hmotností cca 2Kg. Na těle jsou 3 přepínače: první z nich je na zapnutí nebo vypnutí stabilizace, druhý na přepínání mezi automatickým a manuálním ostřením a třetí je limitace ostřícího rozsahu. Dále je na objektivu použita aretace zoomového tubusu, takže se dá např. při přepravě a nošení zamknout zoomování na ohnisku 150mm. Dále je možné zoomování uzamknout na ohnisku 400mm, nicméně na žádném jiném ohnisku kromě 150mm a 400mm zámek nefunguje (ani na ohnisku 600mm). Objektiv dále obsahuje bytelnou a demontovatelnou stativovou patku, která je dodávána k objektivu.

Tamron SP 150-600mm f/5.0-6.3 Di VC USD A011

Optická kvalita

Co se týká samotné kresby, tak na FF snímači je velmi dobrá. Na clonových číslech do f/6,3 je trochu měkčí, nicméně na f/7,1 a hlavně f/8 je kresba na můj vkus výborná. Co se týká kresby na APS-C, tak tam je situace horší v tom, že tento objektiv nedokáže prokreslit snímač s velkou hustotou pixelů a tedy využít plné rozlišení 24MPx snímače. Co se týká chromatické aberace, tak té jsem si nikdy nevšiml. Jak je zvykem u objektivů novějších řad, tak aberace je už téměř nepozorovatelná. Za mě je tedy optika na velmi dobré úrovni vzhledem k tomu, že se jedná o levný (přiznejme si, že v této kategorii ohniskových vzdáleností jsou všechny objektivy do 40 000Kč považovány za levné) zoomový objektiv s extrémní ohniskovou vzdáleností.

Exif: čas 1/3200s; clona f/8,0; ISO 1000; ohnisko 600 mm; fotoaparát: Nikon D600

Autofocus

Tamron 150-600 je považován mezi pomalejší objektivy z pohledu AF (údajně je sigma 150-600mm ve verzi Sport rychlejší, já s ní nemám zkušenosti, tak nemohu srovnat). Nicméně ještě před tím, než Tamrona úplně odepíšete ze seznamu, pak je potřeba si uvědomit jednu základní věc a tou je, zda potřebujeme „TOP speed“ sklo. I když je Tamron považován za pomalý, tak rozhodně není pomalý tak, jako starší modely, které opravdu ostřily velmi pomalu a často i nepřesně. Osobně jsem s Tamronem fotil: rally, dny NATO, stunt, motorové čluny na vodě (označované jako Formule na vodě), autocross, okruhové závody, drift a dokonce i samotnou královnu motorsportu – Formuli 1 (exhibiční jízdy). Na žádném z těchto sportů jsem neměl co do rychlosti AF v podstatě žádný problém. Limitace AF rychlosti nastala až na plochá dráze, kterou jsem rovněž fotil. Vzhledem k tomu, že rychlost a přesnost AF je poměrně klíčová otázka, proto rozeberu některé sporty níže.

Exif: čas 1/1600s; clona f/7,1; ISO 1250; ohnisko 600 mm; fotoaparát: Nikon D600; stativ: monopod

Hloubka ostrosti

U sportovních fotografií je pro fotografy hodně důležitá „schopnost“ oddělit fotografovaný objekt od pozadí. Vzhledem k tomu, že se nejedná o světelný objektiv, tak nemůžeme čekat úplné zázraky, nicméně na ohnisku 500-600mm je HO poměrně malá. Samozřejmě HO závisí i na dalších parametrech, jako je ostřící vzdálenost nebo na tom, jak moc je pozadí od objektu vzdálené apod. Nicméně obecně lze říct, že pozadí nebývá moc rušivé a je celkem sympaticky oddělené. Vzhledem k tomu, že tento objektiv není můj hlavní a mám ještě 70-200, pak jsem s výsledkem spokojen. V souvislosti s clonovým číslem bych ale chtěl upozornit, že v případě zatažené oblohy s temnějšími mraky je potřeba výrazně zvedat ISO, aby čas byl dostatečně krátký (U světelných skel f/2,8 apod. není zatažená obloha žádná překážka). Tato vlastnost je asi každému jasná a asi s ní i každý počítá, ale kdo na to není zvyklý, může ho to zaskočit.

Exif: čas 1/1250s; clona f/7,1; ISO 2000; ohnisko 600 mm; fotoaparát: Nikon D600; stativ: monopod

Dny NATO

Fotografování stíhacích letounů na dnech NATO nebylo pro Tamron žádný problém. Fotil jsem na clonová čísla okolo f/7,1 až f/8 a výsledky po optické stránce velmi dobré. S rychlostí AF jsem neměl žádné problémy, vzhledem k tomu, že letadla byla poměrně hodně vzdálená. Jen pro vysvětlení doplním, že vzhledem k nelineární stupnici ostření (kterou mají snad všechny objektivy na světě) se z pohledu rychlosti lépe ostří na vzdálenější objekty, protože AF přejíždí na kratší dráze (přejetí z nekonečna na 30 metrů je pro AF systém výrazně kratší vzdálenost, než přejetí AF z 30 metrů na minimální ostřící vzdálenost cca 3m). Dále bych chtěl pochválit přesnost ostření, při které si Tamron vedl velmi dobře. Na snímku jsem se snažil zachytit detail na horký vzduch za letadlem. Vzhledem k použití FF snímače bylo možné provést i agresivnější ořez.

Exif: čas 1/2500s; clona f/8,0; ISO 640; ohnisko 600 mm; fotoaparát: Nikon D600

Sportovní motorové čluny

Situace z pohledu AF může být složitější v případě sportovních člunů, které jedou rychlostí okolo 180km/h, nicméně prakticky jsem ani zde nezaznamenal jediný limit ostření. Opět si s těmito typy fotografií Tamron velmi dobře poradil. Snad možná v protisvětle měl AF systém drobné nedostatky ve správném zaostření, které se ovšem v případě webové prezentace neprojevily.

Exif: čas 1/4000s; clona f/7,1; ISO 640; ohnisko 600 mm; fotoaparát: Nikon D600

Auta na okruhu

Na okruzích je ohnisko 200mm na FF v mnohých situacích málo, proto použití vyššího ohniska je pro mne přínosem. Fotografie je pořízena z Ferrari Challenge z automotodromu v Brně. Při focení aut používám velmi často monopod ze tří důvodů: a) zjistil jsem, že při použití monopodu bývá vyšší úspěšnost zaostření a to i při použití expozičních časů řádově v tisícinách (1/1250 atd.), b) nemusím celou hmotnost objektivu držet v rukách a když se přesouvám, tak mám foťák i s objektivem na monopodu přehozený přes rameno, takže pohyb je celkem pohodlný, c) lépe se mi udržuje objekt v hledáčku, obraz v hledáčku je stabilnější. Rovněž mívám zapnutou stabilizaci, která funguje velmi dobře a taky stabilizuje obraz v hledáčku, což je u takto extrémního ohniska (600mm apod.) znát více než u jakéhokoliv menšího ohniska typu 200mm apod.

Exif: čas 1/1600s; clona f/7,1; ISO 1250; ohnisko 600 mm; fotoaparát: Nikon D600; stativ: monopod

Buggy

Obecně jsou buginy poměrně malý objekt, takže se fotí z menších ostřících vzdáleností, než výše uvedené sporty. Z tohoto pohledu se jedná o náročnější sport na focení, nicméně ani zde jsem neměl pocit, že by Tamron fungoval špatně. Při fotkách zezadu se často AF chytl nějakeho kusu šotoliny, nicméně toto samozřejmě není problém objektivu. Na fotografii je horizont, za kterým se auto zjevilo z ničeho nic, což bylo pro AF náročnější, než standardní situace.

Exif: čas 1/2500s; clona f/8,0; ISO 640; ohnisko 600 mm; fotoaparát: Nikon D600; stativ: monopod

Panning

S fotografováním paningu mám s tímto objektivem problémy a malou úspěšnost  zaostření (resp. tzv. udržení daného expozičního času) i na krátkých ohniskových vzdáleností jako je 200mm. Problém je v extrémních rozměrech, kvůli kterým je manipulace a udržení ostřícího bodu na objektu značně složitější, než s malými objektivy (malým objektivem mám už i na mysli 70-200/2,8). Dokonce i boční vítr dokáže v praxi s objektivem hodně házet, což na přesnosti rozhodně nepřidá.

Exif: čas 1/100s; clona f/6,3; ISO 100; ohnisko 220 mm; fotoaparát: Nikon D600

Nepředvídatelný pohyb

Nepředvídatelný pohyb je pro AF náročnější situace, ale pokud není tento pohyb extrémně rychlý, pak i ten není problém fotit. Na snímku je detail jezdce jedoucího na zadním kole na akci Czech Stunt Day.

Exif: čas 1/2500s; clona f/7,1; ISO 1000; ohnisko 600 mm; fotoaparát: Nikon D600; stativ: monopod

Plochá dráha

Na ploché dráze jsem tímto sklem fotil zejména detaily, jak je zobrazeno na obrázku. Zde se ostřilo z velmi krátkých vzdáleností a právě zde se již začala projevovat jistá limitace rychlosti autofocusu.

Exif: čas 1/1250s; clona f/7,1; ISO 1000; ohnisko 450 mm; fotoaparát: Nikon D600; stativ: monopod

Závěr

Myslím, že existují 2 důvody, proč fotografové chtějí tento objektiv (případně jiný s obdobnými parametry) právě na sport. Prvním důvodem jsou situace, kdy se fotograf nemůže dostat do blízkosti fotografovaného předmětu, pak je jasné, že ohnisko 600mm je výrazným přínosem. Druhý důvod jsou situace, ve kterých fotograf stojí od fotografovaného předmětu relativně blízko, ale chce fotit nějaké zajímavé a netypické detaily. Pro první důvod je limitace rychlosti AF v podstatě nulová, pro druhý důvod už může být limitace rychlosti AF v mnoha případech znát, ale to závisí na konkrétních sportech a situacích.

Já jsem si tento objektiv pořídil jako doplněk k Tamronu 70-200mm f/2,8 VC USD a nenosím ho všude, ale pouze tam, kde si myslím, že potenciál tohoto objektivu využiji. Vzhledem k tomu, že všechny fotografie v tomto článku byly vyfoceny Nikonem D600, pak mohu doporučit můj předchozí článek této série Sport s Nikonem D600. Pokud nechcete, aby vám něco uniklo, pak mne můžete sledovat na facebooku.

Exif: čas 1/1250s; clona f/8,0; ISO 640; ohnisko 600 mm; fotoaparát: Nikon D600