Sezónu focení sportu jsem sice zahájil, nicméně kvůli pandemii SARS-CoV-2 to rozhodně nebylo plnohodnotné zahájení. V tomto článku se jen ve stručnosti zmíním o tom, jaká tato rally byla a hlavně v čem se lišila od běžných rally akcích, na které jsme byli zvyklí z minulosti. Hlavní téma článku je ovšem moje aktuální fototechnika, na kterou se mne čím dál více ptáte. Prozradím vám tedy, čím jsem tuto rally fotil a hlavně proč.
Valašská rally dostala zelenou
Někdy během března, kdy Valašská rally dostala zelenou mimo jiné také od KHS (za podmínek extrémně přísných opatření) jsem začal věřit v to, že se odjede, přičemž ještě někdy v únoru jsem to považoval za nemyslitelné. Valašská rally se tedy odjela v původním termínu bez větších komplikací, což je rozhodně výborná zpráva pro všechny soutěžící. V loňském roce rozhodly o titulu pouhé 3 závody, což pro šampionát a jeho prestiž není úplně nejlepší. Bohužel tato dobrá zpráva měla své „ale“. Soutěž se konala bez přítomnosti diváku a bez slavnostních ceremoniálů formou startovní a cílové rampy, jak bývá na každé rally zvykem. Zkrátka taková ta správná rallyová atmosféra, kterou máme všichni rádi, byla letos na Valašce prakticky nulová.
Účast všech jezdců, spolujezdců, mechaniků, fotografů, novinářů apod. byla podmíněna negativním PCR testem na přítomnost SARS-CoV-2. Povinný byl také respirátor FFP2 a to všude během konání akce (s několika málo výjimkami jako např. u závodníků v uzavřeném autě apod.).
V každém případě obdivuji organizátory, že se jim podařilo tuto rally nejen zorganizovat, ale také zvýšit její sportovní hodnotu, protože tratě RZ byly z mého pohledu nejlepší a nejnáročnější v celé novodobé historii Valašské rally.
Nejen, že Valašská rally dostala zelenou, ale navíc na ní přibyly zajímavá místa, jako je toto …
Povinné papíry pro členy médií
Každý člen médií musel mít sebou několik „papírů“, bez kterých byla účast na rally nemožná.
- Schválení akreditace – je součástí každé akce, takže v době pandemie se nejednalo o nic nového.
- Prohlášení o absolvování školení bezpečnosti – toto školení bylo v důsledku pandemie online formou prezentace, což vlastně vítám, protože jsem kvůli němu nemusel nikde jezdit.
- Pozvánka na rally byla nová, kde se musely doplnit údaje jako číslo OP apod.
- Certifikát PCR testu na přítomnost SARS-CoV-2.
- Prohlášení o tom, že nemám a neměl jsem příznaky nemoci a absolvoval jsem test v řádném termínu.
- Prohlášení o cestování mimo okres na Valašskou rally.
Samozřejmě nechyběly ani osvědčené úseky z minulosti.
Moje fotoaparáty
Teď už ale přejdu na techniku, se kterou jsem tuto rally fotil. Co se týká fotoaparátů, měl jsem sebou 2 těla Nikon Z6, o kterých jsem již celkem dost napsal na svém blogu, takže pokud máte zájem, můžete si něco o nich přečíst tam. V každém případě to byla moje první velká rally, na které jsem již neměl žádnou klasickou zrcadlovku.
Všechny fotografie jsem fotil na Nikony Z6. V servisním areálu je moje oblíbené sklo Nikon 85mm S Line, se kterým jsem vyfotil mimo jiné i tuto fotku.
Sigma 135 mm f/1,8 HSM ART
Pokud bych si měl na focení sportu vybrat jediný objektiv, byl by to asi pravděpodobně tento. Ačkoliv se jedná o objektiv s pevným ohniskem, považuji ho za velice univerzální, se kterým se toho dá fotit hodně od fotek z tratě, přes slavnostní rampu (která nyní nebyla) až po detaily a atmosféru v servisu a přeskupení. Na tomto objektivu mám nejraději optickou kvalitu, vysokou světelnost a tím i schopnost oddělit objekt od pozadí. Rovněž díky této světelnosti mohu fotit třeba i v lese na velmi nízké ISO, což rovněž považuji za velkou výhodu. Co bych tomu objektivu vytkl, tak je určitě pomalejší AF (na řadu sportů dostačující, nicméně je to limit) a po nějaké době používání špatně drží sluneční clona. Ostatně tomuto objektivu jsem věnoval celý předchozí článek na svém blogu, takže i na něj bych vás rád odkázal.
Sigmu mám moc rád jednak kvůli optickému výkonu, ale také zajímavému bokehu a schopnosti oddělit objekt od pozadí.
Nikon 85 mm f/1,8 S Line
Jelikož Sigmu občas nemohu ucouvat, používám také pevnou pětaosmdesátku od Nikonu s bajonetem Z. Tímto objektivem fotím veškeré dění v servisu, v přeskupení a na některých místech i na trati. Tím, že je to objektiv s bajonetem přímo na bezzrcadlovku, tak se na něj mohu spolehnout, protože ostří téměř bezchybně a poměrně rychle na to, že to je portrétní sklo. Optická kvalita je rovněž výborná, podání bokehu příjemné a světelnost 1,8 opět zaručuje možnost focení na nízkou HO a taky ve zhoršených světelných podmínkách. Navíc objektiv je extrémně maličký, takže práce s nim je pro mě velká radost. Pro mě je tento objektiv měřítko kvality a nemám na něj zatím absolutně nic, co bych mu vytkl.
Moje oblíbená pětaosmdesátka tentokrát z tratě.
Nikon 20 mm f/1,8 S Line
Samozřejmě každý sportovní / reportážní fotograf má nějaký širokáč, který často není úplně hodně používán, ale na zpestření reportáže a na některé zajímavé úhly pohledu je nezbytný. Já používám pevnou dvacítku rovněž s bajonetem Z. Na první pohled se může jevit, že ostří pomalu, nicméně pomalu akorát přejede celý ostřící rozsah, který je obdivuhodný. Minimální ostřící vzdálenost je totiž jen několik cm od přední čočky, takže se s ním dají fotit výborně i detaily. Z tohoto důvodu se tedy může jevit, že ostří pomaleji, nicméně od 2m do nekonečna (což je rozsah pro drtivou většinu případů) zaostří na můj vkus poměrně rychle (resp. pro mé účely to bohatě stačí). Tímto objektivem fotím z vnitřku zatáčky, pak auta s prostorem okolo a zajímavým úhlem pohledu a v neposlední řadě také v servisu vč. přeskupení. Objektiv má jinak výbornou optiku, dobrou kresbu i v rozích, minimální barevné vady. Akorát vinětace je na cloně 1,8 celkem viditelná, nicméně ta se dá zkorigovat už i v těle fotoaparátu, takže tu vlastně už vůbec neřeším. Opět clona f/1,8 dává dobré možnosti využití a konstrukce objektivu je rovněž výborná. Opět tedy další sklo, které mám hodně rád.
Nikon 20 je hodně kruté sklo. Tato sekvence se mi podařila napoprvé a ani jedna fotka ze sekvence není neostrá a to vše na cloně f/1,8. To je jeden z hlavních důvodů, díky kterým mám Z systém velmi rád.
Nikon 300 mm f/4 PF VR
Tento objektiv měl v mých rukách na Valašské rally premiéru, vyměnil jsem ho za Nikon 200 – 500 mm f/5,6, se kterým jsem fotil v loňském roce. Kromě toho, že jsem si tímto přechodem polepšil ve světelnosti, tak jsem zároveň ušetřil cca 1,5 Kg váhy, což už je hodně poznat. Jediná „daň“ za takový komfort je pevné ohnisko, kterému se musím vždy přizpůsobit, což mi ale nevadí, mám pevná skla rád. Jelikož s objektivem jsem toho ještě moc nezažil, tak bych nechtěl dělat žádné závěry, nicméně pár poznatků mám už nyní.
Optika je povedená, vzhledem ke konstrukci, cenové kategorii apod. si na optiku nemůžu stěžovat. Rychlost AF na těle Z6 už není nejrychlejší (nicméně stále myslím dostačující) a s přesností jsem občas také bojoval. O Nikonech Z6 jsem již v minulosti psal, že se skly co mají horší světelnost než 1,8 – 2,8 se hůře ostří a myslím, že tento objektiv to částečně potvrdil. Úspěšnost ostrých fotek bych odhadl tak na 80% (tím mám na mysli ostré fotky 1:1), což není na druhou stranu úplně málo, ale ke 100% něco chybí.
Na závěr bych měl pro vás tip v nastavení Z6. Budete-li fotit ve špatných podmínkách a nebo se sklem horší světelnosti, vypněte funkci aplikace živého náhledu, která má na úspěšnost zaostření výrazný vliv a v praxi se mi to potvrdilo opět i u tohoto skla.
Nikon 300 je dobrý zejm. proto, že s ním mohu fotit z bezpečné vzdálenosti, protože má hodně velké přiblížení. Navíc je utralehký, takže paráda … Ovšem s přesnosti a spolehlivosti zaostření za nativními skly je trochu „pozadu“, ale to mu dokážu odpustit.
Pevná skla
Asi jste si všimli, že všechna skla jsou pevná, takže bych si je dovolil shrnout jako celek. Největší „díra“ je mezi ohniskem 20 mm a 85 mm, což je asi jediná díra, která mne malinko omezuje (ano, pětatřicítka do servisu apod. by se mi tam ještě líbila). Mezi ohniskem 85 mm a 135 mm je rozdíl minimální, který mi absolutně vůbec nevadí. Poměrně velký rozdíl je pak mezi ohniskem 135 a 300 mm, nicméně ze Sigmy 135 mm jsem díky perfektní optické kvalitě (precizně ostré snímky i ve velikosti 1:1) schopen bez problému vyříznout i DX crop apod., takže ani to mne nijak zásadně nelimituje.
Na závěr ještě jedna fotka třístovkou. Na fotce je mimochodem opravdový borec na konec, kterým byl na Valašské rally mladý Dominik Stříteský.
Zde je schéma vytíženosti mé techniky (objektivů) na Valašské rally 2021.
Závěr
To by bylo asi vše, co bych chtěl na toto téma napsat. Pokud fotíte reportáž a sport pevnými skly, budu rád, když mi dole v komentářích prozradíte vaší kombinaci skel / ohnisek, které se vám osvědčily. Zároveň se těším a všem vám přeji, aby pandemická opatření potažmo virus skončily co nejrychleji, abychom se mohli vidět všichni nejen u tratí rychlostních zkoušek. Zkrátka aby se svět vrátil do normálu co nejdříve. Jinak pokud jste neviděli mou fotogalerii, tak v sekci fotogalerie je k dispozici i na tomto webu.
Napsat komentář