Ohledně sekvenčního snímání a obecně okolo focení dynamických scén vzniká v internetových diskuzích mnoho dosti kritických příspěvků na adresu právě současným bezzrcadlovkám Nikon (Z5, Z6, Z6II, Z7, Z7II, Z50). Důvodem, na který si drtivá většina uživatelů stěžuje je režim sekvenčního snímání označován jako „H*“.
Úvod
Na úvod jen připomenu, jak nastavit režimy sekvenčního snímání. Nastavení sekvenčního snímání je jednoduché, stačí stisknout zadní tlačítko (viz. obrázek) a pomocí zadního roleru je možné zvolit jeden z režimů: L, H a H*. Mimochodem tímto způsobem se nastavuje např. i samospoušť apod. Majitelé Z50 toto tlačítko nemají, tak ti musí použít tlačítko „i“ pro výběr a změnu sekvenčního snímání.
Tímto tlačítkem nastavíte sekvenční snímání (režim L, H a H*)
Režim H* má nemalé limity
Sekvenční režim H* je sekvenční režim snímání, ve kterém má bezzrcadlovka Nikon nejvíce fps (snímků za sekundu). Nikon Z6 má v tomto režimu 12 fps , Z6II dokonce 14 fps atd. Nicméně tento režim má nemalé limity spočívající v extrémně velkém zpožděním hledáčku. O této nevýhodě jsem již několikrát psal např. v recenzi na Nikon Z6 ve sportovní fotografii na blogu Fotolabu. Trochu jsem doufal, že by mohla být tato nevýhoda vyřešená v druhé generaci Z6II, ovšem co mám informace od uživatelů Z6II, tak tato nevýhoda přetrvává (tato informace je platná v době psaní tohoto článku, třeba to časem upraví ve vyšší verzi firmwaru, těžko říct). Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že současné modely bezzrcadlovek Nikon (Z5, Z6, Z6II, Z7, Z7II, Z50) nejsou plně profesionální modely jako např. zrcadlovka D5 nebo D6. Taky je potřeba podotknout, že žádná zrcadlovka Nikon střední třídy (D750 apod.) nemá více než 6-7 fps, takže těch 12 fps resp. 14 fps považuji v podstatě za benefit, který je sice někdy nepoužitelný, ale jindy naopak viditelně pomůže. Pokud to situace nevyžaduje, tak fotím do režimu H (tedy 6 fps) a to i sport. V režimu H mám jistotu, že obraz, který vidím v hledáčku je „aktuální“. Nicméně jsou situace a typy sportů, kde mě ani H* zásadně neomezuje.
Situace, ve kterých nedoporučuji používat H*
Tyto situace nedoporučuji pro režim H* zejm. proto, protože limit zpoždění hledáčku je podle mého názoru výrazně větší omezení pro fotografa, než-li omezení snímkové frekvence na polovinu v režimu H (bez hvězdičky). Režim H* tedy nedoporučuji používat v těchto situacích:
- Dynamicky proměnlivé scény se zcela nepředvídatelným pohybem, ať už se jedná o sport nebo wildlife.
Pro Wildlife má zpoždění hledáčku v režimu H* velké limity, proto doporučuji fotit na poloviční rychlost snímání (tedy režim H).
- Rychlejší pohyb zleva doprava a naopak (nebo i pomalejší, který fotíte z velké blízkosti). Tento druh focení je na režim H* rovněž náročný. Dají se tak fotit velmi krátké sekvence např. jen 3 snímky (rychlostí 12 fps), nicméně pokud spoušť už držíte delší dobu, je to problém (zpoždění se s každou další fotografii v sekvenci stupňuje, a po několika po sobě jdoucích fotografií v sekvenci už nemáte objekt vůbec na fotkách).
- Sporty focené objektivy s extrémně velkým ohniskem (500 mm apod.) jsou rovněž komplikovanější, protože sebemenší pohyb sportovce může mít vliv na výsledek. Pokud se sportovec pohybuje naproti vám, nebo od vás, je to bez problémů, ale pokud se pohybuje zleva doprava a naopak, je to problém už i u relativně pomalého pohybu.
- V situacích, kde 12 fps nutně nepotřebujete (z důvodu zachycení co nejlepšího momentu, polohy těla apod.) bych se rozhodně nebál používat režim H s poloviční snímací frekvencí. Bezzrcadlovka ostří moc hezky (zejm. se skly bajonetu Z), takže zvyšovat snímkovou frekvencí za účelem zvýšení pravděpodobnosti mít co nejvíce ostrých snímků myslím, že už u bezzrcadel neplatí (hold doba, kdy jsem z 10 fotek v sekvenci měl u zrcadlovek jen 3 ostré už myslím dávno pominula). Na režim H fotím ve většině případů např. rally (na 12 fps mě připadají fotky s minimálními rozdíly zejm. na asfaltových soutěžích, takže z tohoto důvodu volím 6 fps, abych pak na třídění neměl tisíce „zbytečných“ souborů).
Rally s Nikonem Z6 a Sigmou 135mm f/1,8 ART
Situace, které fotím na režim H*
Během roku jsem fotil mnoho typově odlišných sportů, při kterých jsem využíval režim H nebo H*. Vždy jsem se rozhodoval na základě okolností a potřeb. Uvedu zde příklady situací, ve kterých jsem bez větších problémů používal režim H*.
- Judo – pro zachycení zajímavých momentů a pozic těl jsem Judo fotil na režim H*. Jelikož se nejednalo o žádný komplikovaný pohyb (z pohledu výše uvedených rizik), neměl jsem s tím problém.
- Běžkařské závody – rovněž jsem fotil na 12 fps, abych zachytil co nejlepší polohu těla běžkařů.
- Skoky na lyžích – zde byla situace komplikovanější, nicméně na sekvenci H* jsem měl z každé sekvence většinu fotek ostrých. Na neostrých fotkách se projevilo zpoždění hledáčku (byly to zejm. fotky focené kolmo z boku) s čímž jsem ale tak nějak počítal a fotil více na počet. Nicméně dal by se tento sport fotit i na pouhých 6 fps.
- Stunt (kaskadéři na motorkách) – zde se opět jednalo o nenáročný sport na pohyb a proto jsem ho ze stejného důvodu fotil často na režim H*, nicméně kombinoval jsem i H.
Na Czech Stunt day jsem neměl problém ani s režimem H*. Tato fotografie je navíc focená zapůjčenou bezzrcadlovkou Nikon Z7.
- Florbal – kupodivu i florbal se dal na režim H* poměrně dobře fotit, nicméně používal jsem ohnisko jen 135 mm. Na delší ohnisko by to byl větší problém.
- Vážky za letu fotím výhradně na H*, abych zachytil co nejlepší polohu křídel. I když vážky fotím za letu, tak je fotím výhradně v situacích, ve kterých se během letu zastaví na jednom místě (zpravidla na 1 – 3 sekundy).
Vážky fotím rovněž na režim H* s tím, že počítám s nějakým odpadem, který mi ovšem ani moc nevadí. Priorita pro mě je vyfotit křídla v zajímavé poloze, což není vždy snadné.
Nastavení v menu
Se sériovým snímání souvisí funkce v menu „zobrazit vše při sériovém snímání“, kterou u Z6 najdete v menu pod položkou „D11“ (u ostatních těl to bude podobné). Tuto volbu je dobré mít zapnutou, jinak mezi snímky v sekvenci budete mít tmu (tzn. blackout nejen v průběhu expozice, což je běžné i u zrcadlovek, ale i blackout mezi snímky).
Tuto volbu všem doporučuji zapnout, abyste během sekvence neměli v hledáčku trvalou tmu.
Závěr
Focení dynamických snímků současnými bezzrcadlovkami Nikon (Z5, Z6, Z6II, Z7, Z7II) je v podstatě kompromis mezi maximální snímkovou frekvencí se zpožděním hledáčku a nižší snímkovou frekvencí bez viditelného zpoždění. I když se jedná o viditelnou nevýhodu, tak z tohoto pohledu nemá Z6 moc konkurentů ve třídě zrcadlovek, jsou to prakticky jen profesionální fotoaparáty D5, D6 a APS-C D500. Z tohoto pohledu to tedy rozhodně nevidím tragicky, protože je Z6 pro mě výrazně lepší foťák, než byla moje předchozí zrcadlovka D750, nicméně pokud si někdo např. k D5 pořídí druhé tělo Z6, je potřeba s tímto počítat.
Pokud máte nějaké zajímavé postřehy a typy související s tématem tohoto článku, budu rád, když se o ně podělíte v komentářích. Zároveň bych vás chtěl pozvat na svůj nedávno vytvořený nový Instagramový profil, zaměřený čistě na bezzrcadlovku Z6, v jehož Instastories sdílím mimo jiné i vaše zajímavé fotky.
Předchozí díly série
#2 Jak Používat bezzrcadlovky Nikon – hledáček vs. displej
#1 Jak Používat bezzrcadlovky Nikon – výdrž baterie
Napsat komentář