Bezzrcadlovka Nikon Z6 pod lupou – aktualizováno

Nikon představil v modelu Z6 novou technologii, která v praxi přináší jisté výhody, ale také nevýhody.

Tento článek postupně aktualizuji a doplňuji o nové kapitoly, ve kterých popisuji své nové a aktuální zkušenosti. Kapitoly jsou napsány poměrně stručně, ale zároveň výstižně, aby jste si z toho odnesli užitečné informace.

Uložte si tedy tento odkaz a sledujte Nikon Z6 v praxi při fotografování nejen sportu. Kromě toho máte-li zájem, můžete mne sledovat na mých sociálních sítích.

---

#67 Makro 1:1 a více  – nový !

⇒ 5.8.2020

Pro standardní plnohodnotné makro fotografie používám Sigmu 150 mm f/2,8 MACRO HSM (popř. opět v kombinaci s mezikroužkem). S tímto objektivem ostřím prozatím manuálně, protože v něm není nejnovější firmware, který by zaručoval podporu na Nikonu Z6 (Podotýkám, že u těchto starších objektivů lze přehrát FW jen v autorizovaném servisu Sigma a tuto možnost mají jen novější sériová čísla). Práce s elektronickým hledáčkem a jeho možnostmi je ovšem natolik dobrá, že se s ním dá relativně jednoduše fotit i z ruky v MF režimu. Pro účely makro fotografie potažmo manuálního ostření má Z6 několik sympatických funkcí:

• Focus peaking – zdůrazňuje zaostřené hrany (osobně tuto funkci nepoužívám)

• AF plocha – při správném manuálním zaostření ostřicí ploška zezelená, což jsem si celkem i oblíbil.

• Náhled 1:1 v hledáčku – výborná funkce, ovšem při focení z ruky je celkem dost složité s ní pracovat (moc to nepoužívám, občas ano).

• Obraz v hledáčku v crop režimu je přes celou plochu hledáčku. (Do crop režimu nefotím, nicméně může se tato vlastnost určitě někomu hodit).

---

#66  Ostření vážek v letu – nový !

⇒ 5.8.2020

Ostření vážek za letu je hodně náročná disciplína. Mnoho fotografů ostří „letovky“ manuálně, nicméně já dávám přednost AF (resp. kombinuji AF a MF tak, že manuálně předostřím a v AF režimu jen přesně doostřím). Největší stěžejní problém při této disciplíně je udržet vážku v zaostřovacím bodě. Bezzrcadlovky mají v tomto ohledu další výhodu a tím jsou ostřící oblasti, které detekují kontrastní objekty. Není tedy nutné udržet vážku v ostřícím bodě, ale v oblasti, která je pro práci jednodušší, nicméně i tak to není úplně jednoduché. Kromě toho je opět dobré pohrát si s nastavením AF a to s ostřícími režimy, rychlostmi a citlivostí sledování. Také se stává, že Nikon Z6 zaostří přesně křídlo nebo tělo vážky a hlava potažmo oko není vždy ostré.

---

#65  Miniatury s prioritou bokehu – nový !

⇒ 5.8.2020

Jak jsem již zmínil, tak Sigmou 135 mm jsem fotil zajímavé miniatury makrofotografie. Nejsou to žádné velké zvětšeniny, ale fotky s velkým důrazem na okolí. Všechny tyto fotky jsem fotil na plně otevřenou clonu a přesnost ostření byla výborná. Rovněž bych chtěl zde vyzdvihnout zajímavou funkci bezzrcadlovky, kterou je živý náhled fotografie, přes který je možné vidět výslednou fotografii ještě před vyfocením. Lze takto lépe pracovat s okolím, bokehem, expozicí apod.

---

#64  Spolupráce s mezikroužky – nový !

⇒ 5.8.2020

Na uvedené objektivy jsem zkoušel nasadit mezikroužky (mezi adaptér FTZ a objektiv) za účelem zvětšení makro poměru. S mezikroužky objektiv ostřil pomaleji, občas se nechytl a musel jsem mu manuálně pomoct „najít objekt“. Rovněž jsem si musel pohrát s nastavením fotoaparátu. Tím, že makro kroužky zhoršují světelnost, napadlo mě aktivovat v menu vyšší citlivost AF. Díky této funkci pak objektivy začaly lépe ostřit (s větší jistotou a objekt tolik „nehledaly“). Podotýkám, že pokud zvažujete koupit mezikroužky, je nutné, aby podporovaly minimálně přenos clony (ideálně clony + AF). Dále je potřeba počítat s menší hloubkou ostrosti, takže je potřeba si hlídat, aby bylo ostré oko vážky.

---

#63  Ostření na nejkratší vzdálenosti – nový !

⇒ 5.8.2020

Svou Z6 jsem vzal také na vážky, které jsou hned po sportu u mne prioritní objekt na focení. Fotil jsem nejvíce s objektivem Nikon 200-500/5,6 VR a Sigmou 135/1,8 ART. Každý z těchto objektivů jsem využíval s jiným záměrem. Nikonem 200-500/5,6 fotím plaché druhy z dálky a pak také „letovky“. Sigmu 135/1,8 ART využívám zejm. tam, kde chci, aby vyniklo pozadí a bokeh (jedná se obvykle o hodně prostorové fotografie, na kterých vážka není moc velká), který má tento objektiv skvělý. Opět musím pochválit Z6, která tyto situace zvládala velmi dobře z pohledu přesnosti zaostření.

---

#62  Ostření v letu

⇒ 14.5.2020

Ostření v letu je částečně problém, protože se zde do jisté míry projevuje nepříjemná vlastnost v režimu H*, o které jsem zde psal už v předchozí kapitole #50. Výhoda naopak jsou plošné ostřící režimy Wide-S a Wide-L, díky kterým není problém udržet objekt v oblasti zaostření. Nutno ovšem dodat, že pokud je objekt daleko a ostřící oblast je větší, než tento objekt, pak se AF často „chytá pozadí“.

---

#61  Stabilizace těla i objektivu vzájemně spolupracují

⇒ 14.5.2020

Stabilizaci Nikonu Z6 a Nikkoru 200-500 mm f/5,6 VR jsem nijak detailně netestoval a neanalyzoval, nicméně čeho je možné si všimnout na první pohled je obraz v hledáčku, který je výborně stabilizovaný. Obraz i v APS-C cropu je relativně klidný i na ohnisko 500 mm (APS-C ekvivalent 750 mm), což je určitě obdivuhodné.

---

#60  Výklopný display

⇒ 14.5.2020

Stejně tak, jako jsem si oblíbil výklopný display u sportu, tak i u wildlife má pro mne nemalé výhody. Vodní živočichové se často fotí zarovno s hladinou a právě na to je tato možnost výborná. Fotograf tak nemusí nikde ležet na špinavém břehu, nebo dokonce jít do studené a špinavé vody. Opět bych chtěl podotknout, že díky ostření snímačem je ostření přes display stejně rychlé a přesné, jako v režimu hledáčku. Pro mne je to tedy skvělá vlastnost.

---

#59  Držení Nikonu 200-500 mm f/5,6 na Z6

⇒ 14.5.2020

Počítal jsem s tím, že se objektiv této velikosti a hmotnosti (2,3 Kg) bude na Z6 velmi špatně držet. Skutečnost je ale taková, že držení a manipulace s tímto objektivem je nad očekávání dobrá a vlastně s tím nemám žádný zásadní problém. Samozřejmě se zrcadlovkou se drží jakýkoliv „F-kový“ objektiv lépe, ale ani na Z6 to není nic, co by mohlo během focení člověka odradit od této kombinace.

---

#58  Wildlife s Nikonem 200-500/5,6 VR

⇒ 14.5.2020

Jelikož nyní v době coronaviru není možné fotit žádný sport, začal jsem více fotit wildlife fotografii. I pro tento žánr má Nikon Z6 nemalé výhody, se kterými bych se chtěl s vámi podělit. Nedávno jsem nahradil svůj oblíbený Tamron 150-600 mm f/5,0-6,3 VC USD originálním Nikonem 200-500 mm f/5,6 VR. Tento Nikon spolupracuje s bezzrcadlovkou Z6 výborně a naprosto přesně dokáže zaostřit prakticky cokoliv. Jsem tedy s kombinací tohoto objektivu a Nikonu Z6 velmi spokojený.

---

#57  Vyvážení bílé

⇒ 17.3.2020

V souvislosti s florbalem jsem si také všiml, jak skvěle funguje automatické vyvážení bílé u Z6. Doposud (za 10 let) jsem vystřídal 7 různých modelů Nikon (D3000, D7000, D300, D7200, D600, D750, Z6) a právě Z6 je v tomto ohledu jednoznačně nejlepší. Ostatně to se taky dalo čekat, protože co se týká vyvážení bílé, tak obecně platí pravidlo, že čím novější foťák, tím je vyvážení bílé lepší. I když fotím 100 % fotek do RAWu, tak jsem za dobře fungující vyvážení bílé v auto režimu rád, protože to urychluje postprocesovou editaci.

---

#56  Florbal a fps

⇒ 17.3.2020

Často jsem v minulosti psal, že ve všech sportech není nezbytně nutné mít 12 fps apod. (mnohdy stačí jen 6 fps aniž by to mělo jakékoliv dopady na výsledek), což sice platí, ale florbal je typ sportu, kde těch 12 fps má reálné opodstatnění. Jinými slovy řečeno byl jsem za těch 12 fps rád, protože mi to umožnilo zachytit co nejzajímavější momenty, kterými zde byla poloha těla hráčů v kombinaci s polohou míčku apod.

---

#55 Nepředvídatelný rychlý pohyb

⇒ 17.3.2020

Nedávno jsem vzal Z6 poprvé na florbal. Výsledky byly opět nad očekávání dobré. Ohledně ostření se už nechci opakovat, to fungovalo velmi dobře na můj oblíbený režim Wide S. Neostré fotky jsem měl jen z velké blízkosti, kde to byl nejspíš limit ne úplně rychlého objektivu Sigma 135 mm f/1,8 ART. Jinak ale výborná spolehlivost, o které se mi se zrcadlovkou ani nesnilo (myšleno v těchto náročných podmínkách). Jediný problém, který mne malinko limitoval bylo zpoždění aktivace hledáčku. Hodně jsem fotil tak, že jsem měl hlavu asi 10 cm od foťáku a sledoval hru, kterou jsem chtěl pohotově fotit. V této situaci mne zpoždění aktivace hledáčku (tzn. než se v něm rozsvítil obraz) trochu limitovalo. Fotil jsem opravdu hodně, rychle za sebou, do toho prohlížel fotky a měl jsem pocit, že v těchto situacích jako by byl procesor přetížený. Prováděl jsem hodně úkonů v těsném sledu po sobě. Nejednalo se o žádné zoufale dlouhé časy, jen zlomky sekund, nicméně tak okamžité jako na zrcadlech to nebylo. I tak to ale rozhodně nebyl důvod „sáhnout zpátky po zrcadlovce D750“.

---

#54 Multiexpozice a její vlastnosti

⇒ 3.3.2020

Samostatnou kapitolu bezzrcadlovek Z6 je režim tzv. vícenásobné expozice (někde uváděn jako multixpozice). Tento režim mají samozřejmě i zrcadlovky. Jen připomínám, že se jedná o režim, ve kterém fotoaparát „spojí přes sebe“ několik fotografií ze sekvence a vytvoří někdy zajímavý efekt. I když Judo není úplně vhodný sport na multiexpozice, tak jsem pár fotek vyzkoušel. Důležité vlastnosti multiexpozice, které jsem zjistil jsou:

• Možnost fotografování až 10 fotek (amatérské zrcadlovky (i D750) mají jen 3, profesionální rovněž 10 pokud se nepletu).

• Možnost zvolit si mezi několika algoritmy prolnutí.

• Multiexpozice nejdou fotit do RAWu, ale pouze JPG. D750 podporuje i RAWy.

• Během fotografování v režimu multiexpozice je v hledáčku mezi jednotlivými snímky tma. Multiexpozicí je procesor asi extrémně zatěžován, protože jsem také zaznamenal „sekání“ obrazu v hledáčku ještě před vyfocením prvního snímku multiexpozice.

---

#53 EVF u nepředvídatelného pohybu

⇒ 3.3.2020

Negativní vlastnost bezzrcadlovek, která se mě na Judu projevila, bylo zpoždění elektronického hledáčku. Doposud jsem zde psal, že zpoždění je minimální a prakticky nelimitující v 95 % apod. případů. Toto tvrzení platí u předvídatelného pohybu (lyžaři, běh, auta, skoky na lyžích atd.). Judo je extrémně akční sport s absolutně nepředvídatelným průběhem, takže se mi párkrát stalo, že jsem vyfotil „doběh“ zajímavé akce, nikoliv její nejzajímavější průběh. Zkrátka nějaké extrémně prudké chvaty apod. jsem viděl se zpožděním, které se projevilo na výsledku. V pozdější fázi závodu jsem se snažil na toto myslet a dříve „začít kropit“, abych moment zachytil.

---

#52 Ostření nepředvídatelného pohybu – Judo

⇒ 3.3.2020

V souvislosti s focením v halách bych zde uvedl specifika Juda. Fotil jsem hodně na režim Wide S a také jsem zkoušel tracking v kombinaci s tlačítkem „OK“. Režim Wide S fungoval velmi dobře, i když některé fotografie nebyly úplně precizně zaostřené (při 100% zvětšení atp.). Mírná neostrost myslím že vznikla tak, že jsem používal objektiv Sigma 135 mm f/1,8, který není nejrychlejší. Kromě toho jsem také fotil na clonu 1,8, na které je velmi malá HO a ta neodpouští žádné chyby. Z tohoto důvodu hodnotím AF velmi dobře, protože i tak je převahující většina fotografií bezproblémově použitelná pro běžné účely (webové prezentace, atd.). Kromě toho si také myslím, že drobné odchylky v zaostření jsou v podobných podmínkách stále v toleranci fázové detekce zrcadlovek (minimálně tedy „levnějších“ jako je D750).

Velmi pozitivně hodnotím to, že AF nepřeostřoval na pozadí. V sérii asi 1600 fotek jsem našel jen dvě fotografie, na kterých mi AF zaostřil pozadí aniž by to byl můj záměr. Co se týká trackingu, tak ten jsem zkoušel, ale výsledky nebyly moc přesvědčivé (i když něco se povedlo). Problém byl ten, že fotografované osoby často „zakrývaly obličej“, nebo i hlavu, takže AF nevěděl koho má sledovat i když jsem osobu měl potvrzenou tlačítkem „OK“. Nevím, jak v tomto ohledu funguje Sony apod., každopádně fotil jsem raději na Wide S apod.

---

#51 Ostření v hale

⇒ 3.3.2020

O uplynulé neděli jsem vzal Nikon Z6 poprvé do haly. Obecně v jakékoliv hale panují horší světelné podmínky, nicméně ostřícímu systému to prakticky vůbec nevadilo. Z minulosti vím, že např. Nikon D600 ostří v halách o několik úrovní hůře a pomaleji než za denního světla. Nikon Z6 touto nevýhodou rozhodně netrpí a žádné „umělé“ prodlevy AF jsem nezaznamenal. Jediné úskalí bylo fotografování rozhodčích (černý oblek) proti bílému oknu. V této situaci AF začal „zmatkovat“ i když nakonec zaostřil, nicméně musel jsem pustit spoušť a znovu zaostřit atd. Jednalo se o situaci s extrémním kontrastem, takže to tomu foťáku vlastně ani nemám za zlé, chtěl jsem to jen ze zvědavosti vyzkoušet.

---

#50 Očesaný režim sekvence 12 fps

⇒ 20.2.2020

V kapitole #22 jsem zde napsal něco o sekvenčním snímání. Uvedl jsem tam možnosti sekvenčního snímání a závislosti na 12-bitovém resp. 14-bitovém formátu RAW. Nyní ovšem bych chtěl popsat režim H* (tedy režim s maximální snímkovou frekvencí 12 fps) z pohledu jeho nestandardní funkce. Tento režim je specifický ve zobrazení obrazu v hledáčku (i na LCD) během fotografování. Zatímco pomalejší režimy (do 6 fps) zobrazují obraz standardně (podobně, jak zrcadlovky), tak v případě použití režimu H* tomu tak není. V tomto režimu se totiž během sekvence nezobrazuje reálná scéna, ale zpětně vyfotografované fotografie, takže obraz je tímto uměle opožděn o cca 1/12 s. Zkrátka během sekvence nevidíte reálnou scénu toho, co fotíte, ale vždy předchozí vyfotografovaný snímek. Ačkoliv se tato negativní vlastnost může jevit jako velmi negativní, tak ze zkušeností mohu říct, že v min. cca 80% případů to nevadí. Jsou ovšem situace, kde to je nevýhoda a je potřeba s tím počítat, nebo se tomu přizpůsobit. Rovněž podotýkám, že tím, jak fotoaparát zobrazuje reálně vyfocené snímky se zpožděním, tak obraz v hledačku může připomínat situaci, jako byste měli aktivovanou funkci D8 (viz. kapitola #49), přestože tomu tak není. Pokud tedy fotíte expozice s delším časem, např. panning na 1/30 s, pak obraz v hledáčku na 12 fps moc věrohodný (ani ostrý) nebude. Na druhou stranu je třeba si taky uvědomit, že žádný neprofesionální fotoaparát Nikon (z řad aktuálních zrcadlovek) nemá 12 fps, ale obvykle max. 5 – 7 fps, takže nekorektně fungující režim 12 fps v této cenové kategorii asi nemohu považovat za úplnou nevýhodu.

---

#49 Vidím fotku před tím, než ji vyfotím

⇒ 20.2.2020

Díky revoluční technologii bezzrcadlovek se dá na Z6 nastavit jeden specifický režim, spočívající v tom, že lze v hledáčku (nebo i na displeji) vidět fotografii tak, jak bude vypadat po jejím vyfocení. Dá se tedy velmi precizně nastavovat expozice aj. parametry. Osobně mám tento režim pro focení vypnutý, ale zapnutý během natáčení videa, abych s maximální přesností nastavil správnou expozici (natáčím do 8 bitů a právě 8 bitů odchylky v expozici apod. moc neodpouští). Pro focení používám 12-bitový RAW, takže mám tuto funkci vypnutou. Nicméně jedná se o velmi zajímavou funkci, kterou velmi chválím. Tuto funkci najdete v menu pod označením „D8“ s názvem „aplikace nastavení pro živý náhled“.

---

#48 Co mi vadí na ovládání s odstupem času

⇒ 20.2.2020

Na poslední akci, kterou jsem fotil Nikonem Z6, jsem překonal hranici 10 000 vyfotografovaných snímků sportu. Je tedy vhodné napsat s mírným odstupem času to, co mi vadí na ovládání.

• Ačkoliv se to nemusí na první pohled zdát, tak absence tlačítek v levém sloupci (v porovnání s D750 apod.) mi vůbec nevadí, jak jsem zde podrobně rozebral v kapitole #38.
• Vadí mi zde absence tlačítka pro AF režimy, které zrcadlovky mají nalevo vepředu. Nikon Z6 toto tlačítko nemá, jak jsem již zde uváděl v kapitole #19. Funkce AF se samozřejmě dá namapovat např. na tlačítko Fn2 apod. (já jsem si ho namapoval na tlačítko rekord), nicméně i tak je to pro mě nevýhoda. Na zrcadlovkách se mi pohodlněji ovládá nastavení AF, byť k tomu musím použít druhou ruku. I když je Z6 navrhována tak, aby se dala prakticky ovládat jen jednou rukou, tak mám-li na ní nějaký těžší objektiv (+ 1 Kg), pak stejně ke změně AF režimu musím použít dvě ruce (druhou rukou držím objektiv i s foťákem).
• V minulosti jsem zde vytýkal absenci zobrazení AF režimu na stavovém displeji. I tato nevýhoda mi stále vadí a doposud jsem si na ní nezvykl. Na druhou stranu si uvědomuji, že i konkurenční bezzrcadlovky jiných výrobců na tom nejsou z pohledu ergonomie o moc lépe.
• Volič snímacích režimů mne také schází na místě, na kterém jsem zvyklý ze zrcadlovek. Zatímco zrcadlovky mají tento volič vyřešen formou otočeného voliče v levé horní části, tak u bezzrcadlovek je to řešeno formou tlačítka v kombinaci s rolery. Opět si uvědomuji to, že se jedná o bezzrcadlovku s poměrně specifickou ergonomií v porovnání se zrcadlovkami napříč všemi výrobci. V každém případě „starý dobrý“ otočný prstenec mi seděl více.

---

#47 Kompatibilita s ŘJ Godox X1T

⇒ 11.2.2020

Někde jsem četl na fóru, že bezzrcadlovky mají problémy s kompatibilitou některých neoriginálních odpalovačů blesků resp. někteří uživatelé si stěžovali, že jim nefunguje odpalování blesků. Moje jednotka Godox X1T fungovala bezproblémově tak, jak na zrcadlech. Kdo tedy máte jednotku Godox, nemusíte se bát případné nekompatibility s touto jednotkou.

V souvislosti s tímto bodem bych chtěl poznamenat, že je potřeba povolit režim záblesku ve fotoaparátu (v defaultním nastavením je externí blesk deaktivován). To se provede přes tlačítko „i“. V menu fotografování jsou pak základní možnosti nastavení blesku (synchronizace na 2. lamelu atd.). Předpokládám, že uživatel zrcadlovek bude tyto režimy zde „hledat“. Dále také podotýkám, že blesk nefunguje ve specifických případech (jako např. přes elektronickou závěrku), na které ovšem výrobce upozorňuje v návodu.

---

#46 Elektronický hledáček v noci – jak se chová

⇒ 11.2.2020

Fantastická vlastnost bezzrcadel pro focení v noci je ovšem elektronický hledáček (zkráceně EVF). Díky tomuto hledáčku lze přesně vidět scénu i v situacích, ve kterých je „absolutní tma“. Systém fotoaparátu mnohonásobně zesiluje signál pro hledáček, takže je toho vidět opravdu hodně a trochu to připomíná „noční vidění“. Navíc když proti vám jedou lyžaři svítící čelovkami, tak vám jejich protisvětlo díky EVF prakticky vůbec nevadí. Už jen díky tomu bych tyto situace rád fotil s bezzrcadlem i v budoucnu.

---

#45 Ostření ve tmě

⇒ 11.2.2020

V sobotu jsem vzal Z6 na focení nočního běžkařského závodu. Oproti skoků na lyžích, o kterých jsem zde už něco psal, se tento závod lišil především v množství světla. Zatímco jsem skoky na lyžích fotil ve výborném (byť umělém) světle, tak zde bylo světla minimum. Jediný zdroj světla v širokém okolí byla čelovka sportovce a 3 W LED přísvit jednoho z mých 3 externích blesků. Aktivoval jsem přísvit proto, abych nefotil v absolutní tmě, což je pro AF systém vždy lepší. Závod byl poměrně krátký a trval cca 1,5 hodiny, takže jsem neměl moc času a prostoru toho hodně vyzkoušet. Měl jsem aktivovanou funkci A11 pro zvýšení citlivosti ostřícího systému v noci a fotil jsem na režim Wide S (jiný ani nebyl čas vyzkoušet). AF se chytal poměrně dobře, fotil jsem asi nejvíc na f/1,8, ale i f/4 apod. Samozřejmě byly situace, kdy se AF „nechytl“ vůbec nebo zaostřil s citelným zpožděním. Nicméně ostřilo to asi s takovou úspěšností, jak na zrcadle D750 tzn. dobře i když ne bezchybně.

---

#44 Podivně fungující režimy U1, U2 a U3

⇒ 11.2.2020

Vyšší řady amatérských zrcadlovek Nikon (D7200, D750) apod. mají tzv. uživatelské režimy U1 a U2. Nikon Z6 má kromě těchto dvou režimů také U3, což si určitě zaslouží pochvalu.

Vzhledem k tomu, že tyto režimy velmi rád používám na zrcadlovkách, jsem na Z6 narazil na poměrně netypickou funkcionalitu těchto režimů. Standardně tyto režimy fungují tak, že se do nich ukládají nastavení z jiných expozičních režimů. Na zrcadlovkách tyto režimy používám nejčastěji tak, že si do U1 nastavím prioritu clony (obvykle nejnižší clonu, protože mám rád efekt minimální HO) a do režimu U2 nastavím prioritu času (např. 1/80 s) pro panningy. Následně během focení přepínám obvykle jen mezi U1 a U2.

Pokud mám nastaveno U1 a změním některé parametry, tak se zrcadlovky i bezzrcadlovky chovají stejně a není s tím žádný problém. Mohu tedy měnit clonu už rovnou v U1. Pokud ovšem nastavení opětovně neuložím a přepnu na U2 a následně zpět na U1, pak si tento režim pamatuje poslední uloženou hodnotu (nikoliv poslední používanou hodnotu), což je logické a funguje to korektně na zrcadlech i bezzrcadlech.

Konečně se dostávám k tomu, v čem se funkcionalita bezzrcadla vs. zrcadla z nepochopitelných důvodů liší. V případě, že změním některé parametry v uživatelském režimu (U1 atd.) a fotoaparát vypnu bez uložení, tak zrcadlovky si zapamatují poslední nastavené hodnoty, aniž bych je musel uložit. Bezzrcadlovky si tyto hodnoty zapamatují jen na několik sekund po vypnutí, což je celkem divné. Zkoušel jsem vypnout fotoaparát a po několika sekundách zapnout a bezzrcadlovka Z6 si poslední hodnoty pamatovala. Jakmile jsem Z6 vypnul asi na 3 minuty, tak po opětovném zapnutí si poslední nastavené hodnoty nepamatovala. U zrcadlovky dokonce i když vyjmu baterii a opětovně vložím, tak si pamatuje poslední nastavené hodnoty aniž bych je musel ukládat.

---

#43 Konečně jsem si pořídil čtečku XQD karet

⇒ 28.1.2020

Konečně jsem pořídil čtečku karet na XQD karty. Přenos dat do PC se dá provádět pomocí kabelu, který je samozřejmě součástí balení. Výhoda u Z6 je, že má USB 3.0, nicméně můj PC má starší a tím pádem i pomalejší USB 2.0, takže výhody USB 3.0 nevyužiji. Rychlost přesunu dat z fotoaparátu do PC je přes USB 2.0 extrémně pomalá. Pořídil jsem si tedy čtečku XQD karet od Delock, která mě vyšla na cca 800 Kč (koupil jsem to v ČR za tuto cenu).

Dalším důvodem, proč je dobré koupit čtečku XQD karet, jsou aktualizace firmwaru v bezzrcadlovkách. Pro tento úkon je čtečka karet nutná (viz. manuál výrobce). Není možné nahrát firmware do fotoaparátu přes kabel, protože se takto nedostanete do kořenového adresáře.

---

#42 Co je to registrační vzdálenost

⇒ 28.1.2020

Na internetu v diskuzích byl po představení Z6/7 Nikonu často vytýkán nový „Z“ bajonet. Nicméně tím, že Nikon zvětšil průměr bajonetu a výrazně zmenšil tzv. registrační vzdálenost (tzn. objektiv je umístěn blíže ke snímači) je možné vyrábět objektivy s extrémně vysokou světelností. Další výhoda je, že i běžně používané komerční objektivy se světelností f/4 apod. jsou na Z bajonet výrazně menší, než na F bajonet. Třetí výhoda je ostrost v rozích, která byla rovněž tímto vylepšená.

Kromě toho ovšem Nikon myslel i na majitele starších objektivů s F bajonetem (které používám i já společně na zrcadlovkách) a vyrobil FTZ adaptér (viz. kapitola #2), který funguje velmi dobře.

Mě tedy celý tento koncept určitě dává smysl a musím to pochválit.

---

#41 Bezzrcadlovka vyřeší veškeré problémy s ostřením Sigmy ART

⇒ 17.1.2020

Zásadní výhoda tohoto systému je technologie ostření přes snímač. Hlavní výhoda tohoto systému je vysoká přesnost, nicméně u bezzrcadel byla výrazným způsobem zvýšená i rychlost (v porovnání s živým náhledem u starších zrcadlovek). Jak jsem již zmínil v jedné z předchozích kapitol, tak problém BF/FF zcela zmizel.

Bezzrcadlovka výborně ostří i na krajní a rohové AF body. Problémy objektivů Sigma ART na zrcadlovkách nejsou jen BF/FF, ale zejm. ostření na krajní AF body. Svou Sigmu 135mm f/1,8 ART mám velmi oblíbenou, nicméně na zrcadlovce ostřila velmi špatně na krajní a „nekřížové“ AF body. S bezzrcadlovkou Nikon Z6 funguje tento objektiv výborně. Mimochodem rozhodně nejsem sám, kdo bezzrcadlovky Nikon velmi chválí v kombinaci s objektivy Sigma.

---

#40 Fotografování v zimě přineslo malou komplikaci

⇒ 17.1.2020

Během fotografování v zimě, kdy trochu sněžilo, jsem zaznamenal jednu malou nevýhodu. Během focení v těchto podmínkách mne na snímač oka (umístěn nad hledáčkem – při zastínění snímače se rozsvítí elektronický hledáček) dopadla sněhová vločka, takže hledáček permanentně svítil (až do uspání). Kromě toho jsem musel pro náhled aktivovat manuálně přepínač režimů, což přineslo trochu menší komfort v porovnání se zrcadlovkou.

---

#39 Výhoda režimu cropu v porovnání se zrcadlovkami

⇒ 17.1.2020

Stejně tak jako se zrcadlovkami, tak i s bezzrcadlovkami je možné fotit do tzv. cropu. Takže s full frame bezzrcadlovky (snímač 36 mm na šířku) se dá „udělat“ APS-C bezzrcadlovka (snímač 24 mm na šířku) pouhým nastavením volby tohoto režimu. Samozřejmě přepnutím do cropu (nebo-li ořezu) 1,5 se rozlišení sníží z 24 Mpx na cca 10 Mpx. Výhoda tohoto režimu oproti zrcadlovkám je hledáček, ve kterém se crop režim přizpůsobí na celou jeho šířku. Kromě APS-C cropu je možné fotit také do čtvercového cropu (24 x 24). Rovněž je možné fotit do poměru stran 16:9, což je opět druh ořezu vůči standardnímu poměru stran 3:2.

---

#38 Tlačítka z levé strany zmizela, nebo byla přesunuta

⇒ 9.1.2020

Jedna z největších vizuálních změn, kterou Z6 podstoupila v porovnání s rovnocennými zrcadlovkami (D750 apod.) je absence levého sloupce tlačítek. Na první pohled se tato změna může jevit jako jednoznačná nevýhoda, nicméně zkusím to rozebrat podrobněji.

Seznam tlačítek nalevo, které má Nikon D750:

• MENU

• ? „klíč“ / WB

• + / QUAL

• – / ISO

• i

Tlačítka: MENU, +, -, ISO a „i“ byla akorát přesunuta, takže jsme o ně nepřišli. Zmizely možnosti nastavení: WB, zámku a kvality obrazu. Nicméně je nutné upozornit na to, že Z6 má několik modifikovatelných tlačítek, na které se dají žádané funkce nastavit. Jaký je tedy můj závěr zkusím popsat tak, že zhodnotím každé tlačítko zvlášť:

• MENU – přesunuto napravo, zvykl jsem si a nemám s tím žádný zásadní problém.

• Klíč zámku fotek – klíč nepoužívám, u Z6 mě zaujala funkce hvězdičkování fotografií, kterou jsem si nastavil na funkční tlačítko fn 1.

• Vyvážení bílé – fotím 100% fotek do RAWu na Z6, D750 i D600. Tím, že fotím do RAWu mám WB nastaveno na automatické vyvážení bílé, takže tlačítko ani u zrcadlovek nepoužívám.

• Kvalita obrazu – jak jsem uvedl, tak fotím 100% fotografií do formátu RAW, takže ani možnost změny kvality obrazu nepotřebuji mít zvlášť na tlačítku.

• Tlačítka „+“ a „-“ byla přesunuta napravo – pozice tlačítek je pro mne trochu horší, mám radši tato tlačítka nalevo. Nicméně jak jsem již uvedl, tak mám na tlačítku „OK“ nastaveno 100% zvětšení při prohlížení fotografií, takže tlačítka „+“ a „-“ moc nepoužívám.

• ISO – o přesunu tlačítka ISO jsem již psal v předchozí kapitole (#8), kde jsem chválil jeho umístěni v blízkosti spouště dle vzoru D5.

• Tlačítko „i“ – má u bezzrcadlovek z velké části odlišnou funkci, než u zrcadlovek. Jedná se o jakousi možnost rychlého přístupu pro nastavení některých parametrů, jako je např. vyvážení bílé, kvalita obrazu, zapnutí stabilizace, apod. Stisknutím tohoto tlačítka se na velkém displeji zobrazí 10 různých možnosti nastavení, které si lze navíc předem nakonfigurovat a to dokonce zvlášť pro fotografování a zvlášť pro natáčení.

Shrnu-li všechny tyto náležitosti, pak zjistím, že je to sice malinko nezvyk, nicméně o žádný důležitý ovládací prvek uživatel Z6 nepřijde v porovnání se zrcadlovkou D750/D600. Nicméně dle výše uvedeného popisu si raději udělejte obrázek sami, protože každý fotograf má jiné zvyklosti a priority.

---

#37 První věc, kterou jsem na dotykovém displeji deaktivoval

⇒ 9.1.2020

Při zkoušení fotoaparátu jsem narazil na jednu možnost v nastavení dotykového displeje. V defaultním nastavení dotykový display funguje tak, že kliknu-li kdekoliv do záběru fotoaparát zaostří a pořídí snímek, aniž bych použil tlačítko spouště, což mi trochu připomíná mobil. První věc, kterou jsem tedy udělal je deaktivoval funkci spuštění a ponechal pouze zaostření. Tato funkce se dá deaktivovat na levé straně dotykového displeje pod ikonou „ruky“ (poz. 23 dle manuálu).

---

#36 Dotykový display přináší nové možnosti prohlížení fotografií

⇒ 9.1.2020

Standardní součást fotoaparátu Z6 je dotykový display, který nabízí nové možnosti práce. V Nikonu Z6 je možné prohlížet fotografie tak, jak na smartphonu (zvětšování, procházení, atd.). Kromě toho má dotykový display zajímavou funkci, že při dvojkliku se zobrazí 100% velikost fotografie. Nicméně já mám pořád problém si na dotykový display zvyknout, takže tyto funkce moc nepoužívám. Pro zvětšení fotografie na 100% velikost, tedy 1:1 jsem si oblíbil tlačítko „OK“, na které jsem si tuto funkci nastavil.

Pokud během prohlížení snímků v poměru zvětšení 1:1 (tedy ve 100% zvětšení) některý snímek smažu, tak následující snímek je zobrazen také v poměru 1:1. Nestává se tedy, že po smazání snímku musím každý zvlášť zvětšovat. Tento způsob práce mi maximálně vyhovuje a jsem rád, že Nikon myslel i na takto zdánlivě nepodstatné detaily.

---

#35 Typ baterie

⇒ 15.12.2019

Jsem rád, že Nikon u modelů Z6 a Z7 použil stejný typ baterie, jako mají zrcadlovky D750, D600, D7200, atd. Mohu tedy používat stejný typ baterií do Z6, D750 i D600, používat k nim jeden typ nabíječky atp. Pro reportážní fotografii tuto vlastnost vítám, protože vždy se snažím brát sebou nezbytně nutné příslušenství, aby práce v terénu byla co nejjednodušší. Navíc mám i nějaké baterie z modelů D750 atd., které jsou kompatibilní, takže nemusím přikupovat další. Jelikož bezzrcadlovky mají obecně vyšší spotřebu elektrické energie, než mají zrcadlovky, pak je každá baterie navíc dobrá.

I když je baterie stejná a kompatibilní s modely D750, tak přeci jen se v něčem liší. Baterie pro Z6 má ve svém názvu „b“. Verzi „b“ je možné nabíjet přes USB port, aniž bychom museli baterii vyjmout z fotoaparátu.

Před tím, než Nikon představil Z6 / Z7 málokdo věřil tomu, že typ baterie zůstane zachován, nicméně Nikon to dokázal. Jsem tedy rád, že Nikon tímto zbytečně nenutí uživatele neustále nakupovat nové a nové typy baterií (na rozdíl od některých jiných výrobců podobných výrobků).

---

#34 Hledáček s předsazením

⇒ 15.12.2019

Nikon Z6 a Z7 má oproti konkurenčním zejm. zrcadlovkám výborně vyřešený předsazený hledáček. Všimněte si, jak moc je hledáček předsazen. Toto řešení výrazným způsobem zvyšuje pohodlí během fotografování a opět je to další důkaz toho, že ergonomie a komfort vyřešil Nikon velmi dobře (a nesnaží se za každou cenu snižovat rozměry na úkor ergonomie). Za mě tedy určitě velký palec nahoru, protože se s tím velmi příjemně fotí.

---

#33 Hvězdičkování fotografií

⇒ 15.12.2019

Sympatická funkce na Z6 je „hvězdičkování“ fotek. Tato funkce sice není úplně nová, protože vím, že minimálně profesionální zrcadlovka D850 už jí má. Pro mne ovšem je opět tato funkce nová, protože moje D750 ani D600 ji nemá.

Touto funkcí je možné přidělit jakékoliv fotografii počet hvězdiček 1 až 5 a pak také „delete hvězdičku“. Musím si vymyslet nějaký systém, jak budu tuto funkci používat. Během fotografování skoků na lyžích jsem byl akreditovaný za redakci a musel jsem kromě vítězného týmu vyfotit také všechny české reprezentanty. Abych se mezi fotografiemi snadno orientoval, tak jsem všem českým reprezentantům přidělil hvězdičku. Při importu do PC jsou hvězdičky kompatibilní, takže jsem nemusel složitě hledat české sportovce.

Ke hvězdičkám se dá dostat přes: a) menu, b) přes tlačítko „i“ nebo c) si lze hvězdičky naprogramovat na funkční tlačítko fn 1 popř. fn 2. K tomu bych akorát poznamenal, že v případě nastavení na fn 1 a fn 2 se hvězdičky přidělují stiskem tlačítka v kombinaci se zadním rolerem. Hvězdičkování je tedy sice dobrá věc, ale může se jevit jako relativně zdlouhavá tím, že je potřeba stisknout tlačítko a zároveň ještě k tomu rolovat.

Vím, že mnoho lidí řešilo v minulosti selekci fotografií tak, že používali zámek proti smazáni a po importu fotografii smazali obsah složky a zůstaly jen zamčené fotografie. Hvězdičkování se mě jeví jako lepší způsob, který nabízí minimálně více možností aplikací.

---

#32 Joystick

⇒ 15.12.2019

Joystick je pro výběr AF bodů velmi dobrý pomocník. Vzhledem k tomu, že nepoužívám profesionální zrcadlovku, jako je např. D850, tak je pro mne joystick něco zcela nového. Velmi dobře se s ním pracuje a AF body se dají rychle změnit. V menu se dá také nastavit funkce pro stisknutí joysticku.

Stisk joysticku jsem si prozatím nastavil na reset AF bodů tzn., že při stisku joysticku zvolím automaticky středovou oblast. Velmi rychle jsem si na joystick zvykl a jsem rád, že ho Nikon Z6 má.

I když je ovládání pohodlné, tak mne napadla jedna vychytávka, která by se mě ještě více líbila, kdyby jí Z6 měla (třeba v budoucnosti aktualizovaným fw). Líbilo by se mi, kdyby se opakovaným stiskem joysticku daly nastavit oblasti zlatého řezu (třeba jen přepínání mezi dvěma horními). Proti středovým kompozicím sice nic nemám, ale často na středovou oblast nefotím. Možnost okamžitého nastavení bodů zlatého řezu by jistě byla další zajímavá vychytávka, kterou bych určitě uvítal.

---

#31 Variabilita tlačítek

⇒ 15.12.2019

Jsem rád, že bezzrcadlovky mají velké možnosti nastavení tlačítek. Popis toho, co se kde dá nastavit je uveden v manuálu na 3 stranách. Manuál Z6/7 je dostupný na internetu, takže pokud by někoho podrobně zajímaly tyto funkce před koupí bezzrcadlovky Nikon, tak není problém to dohledat. Stručně jen uvedu seznam prvků, kterým se dá nastavit celá řada funkcí.

• Tlačítka Fn1 a Fn2, které jsou umístěny vepředu

• Tlačítko AF-ON

• Tlačítko record

• Stisk joysticku

• Joystick

• Tlačítko Fn na objektivu (na nativním Z objektivu, pokud ho daný objektiv má)

• Kroužek na objektivu (na nativním Z objektivu)

---

#30 Prodlevy režimu spánku a snímače před hledáčkem

⇒ 8.12.2019

Často jsou bezzrcadlovky kritizovány na důvody, které jsou spojené s prodlevami. U bezzrcadel obecně mnoho mechanických částí nahradily části elektronické, tak se asi nějaké prodlevy a zpoždění související s náběhem dají očekávat. Jaké typy zpoždění mám na mysli?

1. Pohled do hledáčku – přiložíme-li oko k hledáčku, tak hledáček se rozsvítí, naopak pokud oko oddálíme, tak hledáček zhasne. Obával jsem se, že tento typ prodlevy bude pro Z6 nejhorší, nicméně opak je pravdou. Bál jsem se, že po přiložení oka uvidím např. zlomek sekundy černou tmu, než se „začne něco dít“, nicméně na štěstí tomu tak není. Náběh samotného hledáčku je okamžitý.

2. Probuzení z režimu spánku – bezzrcadlovky obecně mají vyšší spotřebu elektrické energie než zrcadlovky (baterie se rychleji vybíjí), proto mají tzv. režim spánku, který se po nějakém čase aktivuje. Čas po kterém fotoaparát přejde do režimu spánku se dá nastavit. Probuzení z režimu spánku ovšem trvá déle (odhaduji 1 sekundu) a jistou komplikaci to může někdy způsobit.

3. Zapnutí fotoaparátu – tato prodleva je asi stejná, jako při probuzení z režimu spánku a je tedy potřeba asi 1 sekundu počkat, než je možné začít fotografovat.

Osobně jsem si nastavil delší prodlevu pro režim spánku, než je v defaultním nastavení, takže v podstatě mne tato méně příjemná skutečnost nevadí.

---

#29 Ostření na oko poprvé

⇒ 8.12.2019

Nikony řady Z, stejně tak jako mnohé další bezzrcadlovky se pyšní mimo jiné tím, že dokáží ostřit přesně na oko. V rámci seznamování se s bezzrcadlovkou Z6 jsem tedy vyzkoušel vyfotit pár fotek s ostřením na oko.

Nejprve bych ve stručnosti popsal, jak tento režim funguje. Jako první je potřeba zvolit ostřící režim na celou oblast (pouze v tomto režimu funguje detekce očí). Při namáčknutí spouště (zaostření) fotoaparát zaostří na nejkontrastnější objekt, který je obvykle v popředí. Je-li v záběru osoba, zobrazí se čtvereček na nejbližším oku, který lze přepnout a sledovat např. druhé oko nebo jinou osobu, je-li v záběru více lidí.

Výhoda tohoto způsobu ostření je přesnost a možnost snadného překomponování záběru během ostření. Fotograf zkrátka nemusí řešit žádné přepínání AF bodů nebo oblastí. Naopak nevýhoda tohoto způsobu je, že AF nemusí osobu detekovat a zaostří např. na pozadí. Z pouhé zkoušky na několika málo lidech v servisní zóně mohu potvrdit, že tato teorie potvrzuje i první praktické zkušenosti. Během ostření z blízka na oko v rovnoměrném nasvětlení fungoval AF moc hezky. Na cloně f/1,8 je oko tak ostré, že při 100% zvětšení lze hezky vidět odraz moderátora v oku fotografované osoby. Když jsem fotil hostesky v tmavém (černém) oblečení proti silně osvětlenému pozadí, pak se AF chytal často na kontrastnější pozadí. Situace se zlepšila až když byly fotografované osoby více v popředí (jejich oči byly větší a tedy i kontrastnější, takže je fotoaparát lépe dokázal detekovat).

To byly zatím bezprostředně první dojmy z této nové funkce, kterou zrcadlovky nemají. Ještě se k tomuto tématu určitě vrátím, nicméně to co jsem od toho systému očekával se potvrdilo. Tato funkce funguje hezky, nicméně ne bezchybně, takže nějaký prostor pro zlepšení zde určitě ještě je.

---

#28 Ostření vzdalujících se objektů

⇒ 8.12.2019

U zrcadlovek bývá problém při ostření vzdalujících se objektů (fotíme-li je na nízká clonová čísla se záměrem max. oddělit objekt od pozadí). S Nikonem Z6 jsem prozatím fotil 2 typy vzdalujících se objektů:

1. auta, která jsem po celou dobu pohybu „sledoval“ přes hledáček. Tento typ fotografie zvládá bezzrcadlovka velmi dobře a určitě lépe, než jakákoliv zrcadlovka, kterou jsem kdy měl (D750, D600, D7200, D7000 atd.). Ostření i na clonové číslo 1,8 je velmi přesné;

2. lyžaře ve skoku, u kterých jsem měl předostřeno na místo, kde jsem je očekával a jakmile se lyžař objevil v hledáčku, tak jsem jen přesně doostřil a vyfotil. Při tomto pohybu byla spolehlivost výrazně nižší a řekl bych asi stejně bídná, jako se zrcadlovkami (i když možná ještě nižší). Podle mého názoru zde zpoždění zobrazení hledáčku opět „hrálo roli“. Nicméně fotil jsem takto jen několik skokanů a nebyl čas upravovat režimy ostření apod., takže časem se mi možná podaří nastavit fotoaparát lépe.

---

#27 Zbraň proti back / front focusu

⇒ 8.12.2019

Na svém velmi oblíbeném objektivu Nikkor 24mm f/1,8 ED AF-S G mám na zrcadlovkách nastavenou korekci na 16 dílků, abych mohl přesně zaostřit. U bezzrcadel tento problém odpadá, takže nějaké korekce apod. nemusí fotograf vůbec řešit. Tato vlastnost je další výraznou výhodou bezzrcadlovek v porovnání se zrcadlovkami. Jako příklad zde dám naprosto přesně zaostřenou fotografii právě s uvedeným objektivem.

#26 Standardní kalendář zde nenajdete

⇒ 8.12.2019

Během fotografování poslední akce jsem chtěl smazat fotografie staršího data z paměťové karty a zjistil jsem, že Z6 nemá standardní kalendář, u kterého jsem zvyklý ze zrcadel. Zatímco u zrcadel se zobrazil kalendář, pokud jsem několikrát po sobě stiskl tlačítko „-“, tak u Z6 tato funkce není. Kalendář nahradila položka v menu přehrávání, přes kterou lze smazat: a) označené fotky; b) fotky spárované s datem pořízení; c) všechny fotky z karty. O možnost mazání fotografií z karty dle data jsme tedy nepřišli, akorát je potřeba tuto funkci hledat jinde.

---

#25 Malá hloubka ostrosti

⇒ 2.12.2019

Jak jste asi poznali z mých fotek a popisu v dřívějších kapitolách, tak mám rád malou hloubku ostrosti (tj. maximálně oddělená auta, sportovci, objekty atd. od pozadí). Často mě píšete ohledně informací exifu, který je v mém případě přechodem na bezzrcadlo hodně monotónní (pokud zrovna nefotím panning, což s bezzrcadlovkou moc nefotím). Fotím vše na minimální clonové číslo, což je f/1,8 (u Sigmy 135 a Nikonu 24). Tímto se dostávám k další výhodě bezzrcadlovek.

Pokud se u zrcadlovek dostávám do situace, kdy AF hůř pracuje (např. na krajních AF bodech atp.), tak musím více přiclonit, abych zvýšil HO a tím dal AF větší prostor k drobné odchylce. Ostření zrcadlovek pracuje s odchylkou tuším 5% nebo dokonce 10% (obecná informace, která koluje internetem). Zatímco bezzrcadlovky zaostří většinou úplně přesně nebo úplně špatně (když se „chytne“ pozadí atp.). Myslím si tedy, že zvedat clonové číslo za účelem zvýšení spolehlivosti je bezpředmětné, proto fotím vše na f/1,8. Spolehlivost ostření je podle mne více závislá na situaci a na tom, jak je fotograf schopen „pohrát“ si s nastavením např. změnou ostřícího režimu atp.

---

#24 Ostré protisvětlo

⇒ 2.12.2019

Jako příklad fotografie v náročnějších podmínkách uvádím fotografii focenou v ostrém protisvětle, kde auto jelo poměrně rychle. Fotil jsem přes dynamické zaostřovací pole, což fungovalo poměrně dobře, i když u tmavých aut se hůře chytal AF. I když byla úspěšnost poměrně vysoká, tak jsem našel jedno (tmavé) auto, u kterého nebyla ostrá ani jedna fotka ze sekvence asi 6 snímků. Později jsem vyzkoušel režim Wide-S a úspěšnost se viditelným způsobem zvýšila (byť i na dynamickou volbu byla celkem dobrá). Když fotím auta, tak ostřím (většinou) na přední masku. U dynamické volby se stává, že Z6 zaostří řidiče, protože „pomocný AF bod“ to asi vyhodnotí jako kontrastnější objekt v porovnání s černým chladičem atd.

Dále jsem na tomto místě fotil kolmo z boku, kde ovšem úspěšnost zaostření byla mizivá. Nejspíš to ale bylo způsobeno stříkajícím blátem, které „zblblo“ AF. S ostřením jsem neměl čas moc laborovat, možná kdybych prodloužil sledování objektu s blokací by byla úspěšnost vyšší. Dále se zde opět negativně projevilo zpoždění hledáčku (pouze při focení kolmo z boku), o kterém jsem psal už v jednom z předchozím bodě. Zkrátka viděl jsem v hledáčku auto, které ve skutečnosti ze záběru už prakticky vyjíždělo (vlivem zpoždění zobrazení hledáčku).

Ačkoliv ostření v těchto náročných podmínkách přináší jistá omezení, tak přesto si myslím, že je na dostačující úrovni. Pokud člověk fotí tyto situace se zrcadlovkou, tak si nemusí tolik „hrát s nastavením“, nicméně na clonu f/1,8 bych si v těchto podmínkách se zrcadlovkou moc nevěřil.

---

#23 AF body až do rohu

⇒ 2.12.2019

Nespornou výhodou bezzrcadlovek je rozložení ostřících bodů, které pokrývají prakticky 100% plochy fotografie. Zrcadlovky (když nepočítám APS-C D500) mají ostřící body soustředěny poměrně blízko středu na poměrně malé ploše. Kromě toho zrcadlovky mají obecný problém s ostřením na krajní AF body. Obecně se dá napsat, že čím je AF bod na zrcadlovce dál od středu, tím horší jsou nebo mohou být jeho vlastnosti (citlivost, přesnost, rychlost). Bezzrcadlovky mají AF body rovnocenné, protože se zde využívá jiný princip ostření (bezzrcadlovky ostří přes snímač). V praxi mohu potvrdit, že AF body v rohu fungují výborně a to používám FTZ adaptér. Dokonce i objektiv značky Sigma (135/1,8 ART) ostří naprosto dokonale i na krajní AF body. Teorie ostření bezzrcadlovek se potvrdila v praxi, přesnost ostření se v porovnání se zrcadlovkami posunula o obrovský kus dopředu. Tato vlastnost byla jedna z těch hlavních, proč jsem si Z6 pořídil.

---

#22 Sekvenční snímání

⇒ 2.12.2019

Sekvenční snímání má zde 3 možnosti nastavení. V režimu pomalého snímání (označen jako L) se dá nastavit 1 až 5 sn. / s. Režim rychlého snímání (označen jako H) má cca 5,5 sn. / s. Pak je zde ještě jeden rychlý režim (označen jako H*), který má frekvenci 12 sn. / s.

Režim H* má ovšem frekvenci snímků závislou na tom, zda fotíme do 12 bitového (12 fps) nebo do 14 bitového (9 fps) RAWu. Ještě nedávno měl tento režim druhé omezení, které spočívalo v tom, že během sekvence fotoaparát neměřil expozici. Expozice tedy byla fixovaná od prvního snímku v každé sekvenci fotografií. Toto omezení ovšem Nikon vylepšil pouhou změnou firmwaru (ve verzi 2.0), takže nyní je expozice měřená před každým snímkem i na 12 fps.

---

#21 Odlišné režimy AF-C

⇒ 2.12.2019

V režimu kontinuálního (průběžného) ostření AF-C je možné fotit do několika režimů. Zrcadlovky mají také několik režimů, nicméně režimy bezzrcadlovky vs. zrcadlovky jsou v mnoha ohledech diametrálně odlišné. Zatímco u zrcadlovek jsme zvyklí ostřit na AF body, tak u bezzrcadlovek ostříme spíše na AF oblasti. Samozřejmě oblasti mohou být menší, nebo větší a některé režimy mohou zrcadlovku připomínat. Pohled do hledáčku, ostření snímačem, logika a funkce ostření je něco, co je ovšem něco zcela jiného v porovnání se zrcadlovkami.

Režimy činnosti zaostřovacích polí pro režim AF-C je možné zvolit:

• Jednotlivá zaostřovací pole (připomíná bodové ostření na zrcadlovce)

• Dynamické zaostřovací pole (připomíná dynamickou volbu „D9“ na zrcadlovce)

• Velkoplošné zaostřovací pole Wide-S (ostří se na čtvercovou plochu)

• Velkoplošné zaostřovací pole Wide-L (ostří se na obdélníkovou plochu přibližně 2x větší, než Wide-S)

• Automatická volba zaostřovacího pole (v tomto režimu se dá nastavit tzv. ostření „na oko“, fotoaparát ostří celou plochou snímače)

Pro každý typ pohybu je vhodnější jiný režim. Prakticky jediné úskalí této technologie je, že fotoaparát ostří na nejkontrastnější objekt v daném poli, což nemusí být vždy ten, který chceme fotografovat. I když jsem toho s bezzrcadlovkou zatím moc nenafotil, tak už nyní mohu napsat, že jsem využil všechny tyto režimy, protože každý má své výhody a specifika, která je dobré využívat. Přesto jsem si asi nejvíce oblíbil režim Wide-S, ale ani ten není univerzální a vhodný do všech situací. To byl stručný úvod do problematiky AF-C, k jednotlivým zaostřovacím režimům se zde ještě určitě vrátím.

---

#20 Firmware přináší zásadní vylepšení

⇒ 27.11.2019

Co mne zaujalo na koncepci bezzrcadlovek obecně, tak je vývoj firmwaru. Není to jen výhoda Z6, ale obecná výhoda snad všech výrobců bezzrcadlovek. Od uvedení Z6 na trh po současnost doznal firmware viditelných změn. Některé změny jsou celkem zásadní, např. v jedné z předchozích verzí Nikon zvýšil citlivost AF z -3 na -6 EV. Nikdy bych nevěřil, že takových zásadních změn je možné dosáhnout pouze úpravou softwaru. U zrcadlovek snad nikdy v historii firmware nepřinesl tak zásadní změny. Jsem tedy velmi zvědavý, jakým směrem se bude ubírat dál vývoj softwaru.

---

#19 Tlačítko AF

⇒ 27.11.2019

Tlačítko režimů AF, na které jsme zvyklí u zrcadlovek, na Z6 ani Z7 nenajdete. Já jsem to tlačítko měl rád, často jsem ho používal a jeho poloha mě maximálně vyhovovala. Nikon tuto vlastnost vykompenzoval tím, že lze tuto funkci nastavit na některá jiná tlačítka. V defaultním nastavení je funkce pro výběr režimů AF nastavená na přední tlačítko fn 2. Já jsem si tuto funkci přenastavil na tlačítko rekord. Ačkoliv se zda, že tato změna byla vykompenzovaná, tak z mého pohledu to je malá nevýhoda, že tlačítko pro volbu AF režimů nezůstalo zachované. Je třeba si holt zvyknout.

---

#18 Stavový display

⇒ 27.11.2019

Jsem rád, že Nikon „zachoval“ stavový display, což je u Z6/7 výhoda oproti bezzrcadlovkám některých konkurenčních výrobců. Nevýhoda v porovnání se zrcadlovkami např. s D750, D600 apod. je ta, že ze stavového displeje zmizla celá řada informací. K tomuto kroku musel Nikon přistoupit nejspíš proto, protože větší display by se do tak malého těla nevešel.

Je sice pravdou, že nový typ hledáčku zobrazuje mnoho informací, nicméně já jsem z minulosti byl hodně zvyklý nastavovat vše přes stavový display. Mrzí mne, že na stavovém displeji není alespoň režim AF a že se tento režim nedá nastavovat přes tento stavový display (i když se dá tlačítko AF naprogramovat na některá funkční tlačítka, tak se pro změnu ostřícího režimu musí rozsvítit velká obrazovka nebo hledáček). Display je sice malý, ale údaje na něm jsou celkem dost velké a obecně mi připadá, že je prostorově poměrně nevyužitý. Pár údajů navíc by myslím ještě snesl, alespoň ten AF režim.

Co se tedy dá vyčíst na stavovém displeji?

–  Expoziční čas (1)

–  Clona (2)

–  Ikona stavu baterie (3)

–  Zbývající počet snímků (4, 5)

–  Snímací režim (6)

–   ISO (7)

---

#17 Sledování objektu s blokací

⇒ 27.11.2019

Velmi zajímavá funkce je sledování objektu s blokací. Opět se nejedná o nic nového a tato funkce je běžně dostupná i na zrcadlovkách. Co je ovšem důležité zmínit, tak v defaultním nastavení je nastavená na hodnotu „3“ (tj. na středu). Já tuto funkci mám skoro vždy nastavenou na minimální hodnotu, aby AF reagoval vždy co nejrychleji i na sebemenší změnu. Občas tuto funkci používám i na jiných hodnotách, ale k tomu se dostanu zase někdy příště. Opět dodám, že tato funkce se nachází v menu pod označením „A3“.

---

#16 Priority nastavení autofocusu v režimu AF-C

⇒ 27.11.2019

Tato volba preference AF mezi prioritou zaostření a prioritou rychlosti není u bezzrcadel nic nového, zrcadlovky ji mají běžně. V režimu AF-C (i AF-S) mám tuto možnost nastavenou stejně, jak na zrcadlovkách, tedy na prioritu zaostření. Nicméně toto je moje volba, každý má jiné preference apod. Považuji ovšem za důležité toto uvést, když v ostatních odstavcích píšu (a ještě více psát budu) o tom, jak je nebo není ostření přesné a rychlé. Na závěr odstavce jen dodám, že tuto možnost nastavení najdete v menu pod označením „A1“.

---

#15 Omylem jsem vyzkoušel co zvládne snímač

⇒ 25.11.2019

Exponovat sportovce, v jehož okolí je bílý sníh a zároveň černá obloha je asi jedna z nejnáročnějších situací pro výpočet správné expozice. I když všude píšu, že poloautomatické měření expozice Matrix používám téměř všude, tak zde byla zrovna výjimka, kdy tomu tak nebylo (Pozn. Manuální režim expozice jsem používal až když byla absolutní tma v okolí, z počátku jsem používal matrix). Jak jsem zkoušel fotit panning a pak zpátky standardní fotografie, tak jsem zapomněl zvednout ISO. Výsledná fotografie byla úplně černá viz. fotografie. Je to tedy čistě moje chyba a foťák za to nemůže, nicméně schválně jsem zkusil aplikovat na tuto fotografii moje postprocesové úpravy, které spočívají ve zvýšení kontrastu, výrazné vykreslení stínů, úprava světlých oblastí a hlavně celou fotku jsem z pohledu expozice zvýšil o korekci více, než 4 EV. Výsledek bych řekl, že je velmi dobrý, byť původní fotografie byla focená na ISO 125. Originální fotografii jsem sice musel mírně odšumět na pozadí, ale i tak vypadá dobře a asi bych nikdy neřekl, že je výrazným způsobem SW ovlivněná. Snímač tedy toho dokáže hodně „odpustit“, samozřejmě něco jiného by bylo, kdyby originální fotografie byla vyfocená na vyšší ISO.

---

#14 Panning v 3D prostoru

⇒ 25.11.2019

Největší nevýhoda, kterou mají bezzrcadla je fotografování dlouhých panningů v 3D prostoru na čas 1/20 s apod. U auta je panning jednoduchý, fotíme-li ho z boku a z konstantní vzdálenosti. Tam si člověk hlídá pohyb prakticky jen v jedné ose. U podobných kompozic, jako je zde na obrázku je to značně složitější, protože lyžař mění výšku, vzdálenost od fotografa a úhel vůči fotografovi. Proměnných je tedy o poznání více a musím přiznat, že s bezzrcadlovkou se toto nedalo ani náznakem vyfotit. Tento druh fotografie je silně závislý na tom, jak je fotograf schopen „sledovat“ sportovce, ale když je pohyb složitý, tak je tato náročná situace s bezzrcadlovkou ještě o poznání složitější. U těchto typů fotografií tedy zrcadlovky s optickým hledáčkem u mne vítězí na plné čáře, ale s tímto jsem prakticky počítal už předem, že to takto dopadne. Přiložená fotografie je focená s Nikonem D750.

---

#13 Krajní AF body v noci

⇒ 25.11.2019

Jak jsem již uvedl, tak ostření v noci bylo překvapivě dobré a bylo úplně jedno, jakou oblast jsem měl zvolenou. Ostřilo to úplně stejně dobře jak na střed, tak i na roh. Za mě tedy velké pozitivum a jednoznačná výhoda pro bezzrcadla.

---

#12 Fotografování pod umělým osvětlením

⇒ 25.11.2019

Další moje obavy byly v tom, jak bude Z6 fungovat v noci. Záměrně jsem tuto kapitolu nenazval noční fotografování, protože výkonné osvětlení můstků nasvítilo celé sportoviště prakticky „jak ve dne“. Na regulérní noční fotografování si tedy budeme muset ještě počkat, nicméně rád bych zde v této souvislosti zmínil dva důležité poznatky. Měl jsem pocit, že ve tmě ostřila Z6 lépe, než ve dne. Tuto skutečnost bych asi zdůvodnil tím, že pozadí již nebylo tak kontrastní a bylo poměrně tmavé (stromy v pozadí nebo obloha). Za mě tedy velmi pozitivní skutečnost, která je řekl bych odlišná v porovnání se zrcadlovkou.

Během focení pod umělým osvětlením mě blikaly v hledáčku pruhy, což bylo trochu nepříjemné, nicméně fotit se s tím dalo celkem normálně a na výsledných snímcích se to nijak neprojevilo. Z6 má v menu i redukci pro blikání obrazu, tu jsem měl vypnutou a nevzpomněl jsem si jí zapnout. Nicméně v návodu píšou, že u silných zdrojů světla nemusí být účinná a také, že může zpomalit sekvenční snímání.

---

#11 Skoky na lyžích

⇒ 25.11.2019

Uplynulou sobotu jsem vzal Z6 (D750 taky) na Světový Pohár ve skocích na lyžích do Polska. Předem jsem měl trochu obavy, jak bude Z6 ostřit takto rychlý pohyb z poměrně velké blízkosti a pod umělým osvětlením. Tréningové skoky začaly ještě za denního světla, takže jsem nastavil AF-C ostření a začal fotit. Pro tuto akci se mě osvědčilo používat ostření v režimu Wide-S a Wide-L. Se Z6 jsem fotil vše na minimální clonové číslo f/1,8, protože světla nebylo moc a také jsem chtěl dosáhnout minimální HO (objektiv opět Sigma 135mm f/1,8 ART).

Spolehlivost zaostření byla výrazně menší, než na rally, nicméně u zrcadlovky (D750) je to úplně stejné. Zkrátka skoky na lyžích osobně považuji za poměrně náročnou disciplínu pro přesné zaostření. Pokud u Z6 nastala nějaká chyba zaostření, tak to bylo zejm. pokud byl sportovec poměrně v dálce (ostřící oblast byla přibližně v jeho velikosti), kde se AF „chytl“ na pozadí. Nicméně tento druh fotografie není jednoduché fotit ani na zrcadlovku (na krajní AF body). Zrcadlovka se sice jen tak „sama od sebe“ pozadí nechytne, ale na krajní body moc přesně neostří. Také je se zrcadlovkou horší udržet AF bod na sportovci, proto je dobré u bezzrcadel používat AF oblasti, které fotografovi nějaké mírné nepřesnosti odpustí.

Jakmile byl sportovec v nějaké řekněme střední vzdálenosti, tak tam AF pracoval nejlépe a řekl bych až nečekaně dobře s velkou mírou přesně zaostřených fotek. Největší problém bylo fotografování sportovců z bezprostřední blízkosti (kolmo z boku atd.). V těchto situacích si myslím, že se i do jisté míry projevilo zpoždění hledáčku, které mne doposud připadalo jako minimální. Ono vlastně to zpoždění je minimální, ale když pár metrů vedle vás letí lyžař 100 km/h, tak se na výsledku projeví i minimální zpoždění. Stávalo se mi, že mě na snímku třeba chyběla špička lyže, přitom jsem jí v hledáčku viděl. Časem jsem si ale zvykl, posunul jsem ostřící oblast více doprava a na tuto nevýhodu jsem se snažil více zaměřit a soustředit. Pozitivní na tom ovšem bylo, že objektiv i v těchto situacích ostřil až nečekaně přesně. Fotil jsem na maximální fps (tj. 12 fps), takže během jednoho skoku jsem vyfotil až 10 fotek. U D750 (6 fps) to byly tak 3-4, takže asi i proto musím konstatovat, že lepší pro mne bylo fotit bezzrcadlem Z6.

---

#10 Absence voliče snímacích režimů

⇒ 21.11.2019

Zrcadlovky jako je D750 apod. mají okolo voliče expozice další volič, kterým se volí snímací režimy. Bezzrcadlovka Z6 tento volič nemá. Pro možnosti výběru snímacích režimů má Z6 v pravém dolním rohu tlačítko. Stiskem tlačítka se na displeji zobrazí snímací režimy, které lze snadno změnit zadním rolerem. Kromě toho, že se dají měnit snímací režimy, tak se dají měnit i jejich parametry naopak předním rolerem. Tímto mám na mysli, že se dá předním rolerem nastavit snímková frekvence v režimu CL, nebo délka samospouště atd. bez toho, aniž by byl nutný vstup do menu. Z mého pohledu to je lepší řešení, než má zrcadlovka D750 apod.

---

#9 Upravený volič expozičních režimů

⇒ 21.11.2019

Změn doznal také volič expozičních režimů (v porovnání se zrcadlovkou D750). Oproti zrcadlovkám má výrazně lepší a příjemnější chod, ale změn doznal také po vizuální stránce. „Zelený foťák“ (expoziční automat) je pro mne zcela zbytečná položka, ale rozumím tomu, že tam být musí. Kromě této volby tam najdeme klasickou čtveřici režimů P, S, A, M, na kterých se nic nezměnilo. Volič obsahuje také uživatelská přednastavení U1, U2 a U3. Změna oproti zrcadlovkám je nový režim U3 a absence režimu „SCENE“. Za mě dobrý krok k vylepšení systému.

PS: Kdysi jsem napsal recenzi na zrcadlovku (D7000 nebo D7200 to byla), ve které jsem psal, že režimy U1 a U2 jsou fajn a že bych uvítal i třetí uživatelskou volbu U3. … Uplynulo několik let a režim U3 je již standardní součást bezzrcadlovek Z6 a Z7.

---

#8 trojice horních tlačítek dle vzoru Nikonu D5

⇒ 21.11.2019

Dalším krokem kupředu (v porovnání s D750) doznalo tlačítko ISO, které je umístěno za spouští. Poloha tohoto tlačítka je ideální a jsem velmi rád, že ho zde Z6 má. Na Nikonu D750 mám tlačítko ISO nastaveno na tlačítku rekord, takže na Z6 jsem tlačítko rekord „ušetřil“ pro jinou funkci, na kterou se dá nastavit. Za mě tedy další pozitivní, praktická a ergonomická drobnost, která Nikonu neunikla. Naopak na horní části fotoaparátu schází tlačítko pro režim měření expozice, ale to mě nechybí, protože pořád používám měření matrix. Konfigurace horních tlačítek na Nikonu Z6 je tak podobná vlajkové lodi Nikonu D5.

---

#7 Přepínač obrazovek

⇒ 21.11.2019

V horní části fotoaparátu je na levé straně tlačítko, které zrcadlovky Nikon nemají. Jedná se o tlačítko, kterým se dají přepínat obrazovky (display vs. hledáček). Přepínat se dá mezi režimy: a) pouze hledáček; b) pouze display; c) upřednostnit hledáček; d) automaticky.

Máme-li přepnuto např. na režim hledáčku, pak se v hledáčku zobrazuje úplně vše vč. vyfotografovaných snímků, menu, nastavení atd. Uvedeným tlačítkem se tyto režimy dají mezi sebou přepínat.

Perfektní vychytávka v menu je taková, že se na toto tlačítko dají nastavit jen některé režimy (z těchto čtyř), takže nemusíme vždy přepínat mezi všemi čtyřmi režimy.

Já jsem si povolil jen dva režimy a to: a) upřednostnit hledáček a b) režim displeje. Upřednostnění hledáčku se chová úplně stejně, jak zrcadlovka, tedy přes hledáček fotím a na displeji sleduji fotografie, položky v menu apod. Režim displeje si přepnu jen tehdy, pokud chci fotografovat přes výklopný display.

---

#6 Ovládací a zobrazovací prvky

⇒ 21.11.2019

U Nikonu Z6 se mě líbí ovládací prvky. Přibyl zde joystick (když to porovnám s D750), naopak celá řada tlačítek nalevo zmizla resp. byla přesunuta. Jestli je to výhoda nebo nevýhoda ukáže asi čas, nicméně na první pohled se mě to nejeví jako úplně nevýhoda, protože Nikon tyto přesuny kompenzoval jinými funkcemi a možnostmi, díky kterým tyto přesuny nevadí, prozatím si to ale netroufám hodnotit. Dále chválím, že stavový display byť je zmenšený, tak nezmizel, díky za to! Srovnám-li ovládací prvky s „vlajkovou lodí“ od Sony, kterou je aktuálně model A9II, tak palec nahoru musím dát jednoznačně Nikonu. Sony nemá ani programovatelná tlačítka vepředu, nemá ani stavový display atd. Možná je to do jisté míry zvyk, ale mám takový pocit, že na ovládání Sony bych si jen tak nezvykl. Když už ale srovnávám ovládání se Sony, tak to za co musím pochválit naopak výrobce Sony je multifunkční volič na zadní straně, který je po vzoru Canonu a moc se mi líbí zejm. při prohlížení fotek. Nebudu zde zacházet do detailů, k jednotlivým ovládacím prvkům se ještě vrátím. Jisté je, že u Nikonu je ergonomie jedna z hlavních priorit, což dokazuje několik součástí fotoaparátu.

---

#5 Pohled do elektronického hledáčku

⇒ 19.11.2019

Vzhledem k tomu, že se jedná o bezzrcadlo, pak je jasné, že hledáček musí být elektronický (EVF). Jsem 10 let zvyklý fotit přes optický hledáček, takže jsem si chvíli musel zvykat, nicméně během focení ve dne prakticky ani nepoznám, že se jedná o elektronický hledáček. Pohled je velmi dobrý, jasný a obnovovací frekvence 60 snímků za sekundu se zdá být na první pohled dostačující. Display hledáčku je tedy velmi kvalitně provedený. Zkoušel jsem srovnat hledáčky i od jiných výrobců už dříve a hledáček Nikonu se mě už před cca půl rokem jevil jako jeden z nejlepších – z pohledu „nejvěrohodnější podoby“ s optickým hledáčkem.

---

#4 Fotografování pohybu přes výklopný display

⇒ 19.11.2019

Jeden z hlavních důvodů, proč jsem si bezzrcadlovku pořizoval byla možnost fotografovat akční sporty přes výklopný display, protože přes display je možné ostřit stejně rychle a spolehlivě, jako přes hledáček.  Fotograf tak může dosáhnout zajímavé perspektivy aniž by si musel lehat do trávy a špinit se. Hledáček vs. display jsou si tedy v tomto ohledu rovni. U zrcadlovky (např. D750) jsou pro zaostřování použité dvě metody, které mají jisté nevýhody. Přes display se na zrcadlovce ostří pomalu a přes hledáček mnohdy nepřesně (záleží na konkrétním nastavení). Bezzrcadlo ostří snímačem poměrně rychle a přesně a je jedno, jestli přes display nebo přes elektronický hledáček. Spolehlivost a úspěšnost zaostření závisí opět na konkrétní situaci a podmínkách, nicméně první dojmy jsou více než pozitivní. Ukázkovou fotografii jsem fotil přes display zarovno se zemí.

---

#3 Ostření v režimu AF-C – první dojmy

⇒ 19.11.2019

Měl jsem největší obavy z toho, jak budou bezzrcadla fungovat během ostření v režimu AF-C. První akční fotografie, které jsem fotil s tímto fotoaparátem napověděly, že ostření v režimu AF-C je nad očekávání dobré. Přidám odkaz do fotogalerie, která je kompletně focená Nikonem Z6 s objektivy Nikkor 24mm f/1,8 ED AF-S (pro F-mount) a Sigmou 135mm f/1,8 ART (pro F-mount). Záměrně jsem fotil prakticky vše na clonové číslo f/1,8, abych měl maximálně oddělené pozadí a zároveň, abych důkladně otestoval přesnost AF-C. K ostřícímu systému se zde určitě vrátím, protože rally ve dne není na AF moc náročná.

---

#2 FTZ adaptér není žádný kompromis

⇒ 19.11.2019

Abyste nasadili starší objektivy ze zrcadlovek (F mount) na nové bezzrcadlovky Nikon (Z mount), pak je potřeba použít adaptér FTZ. Adaptér se dá koupit samostatně nebo v setu s bezzrcadlovkou. Adaptér je tedy jednak redukce mezi dvěma bajonety, ale také přenáší clonu (F mount má mechanický přenos nastavení clony, kdežto Z mount už elektronický, proto je potřeba i toto převést). Pozor! Adaptér nemá mechanickou hřídel pro ostření s velmi starými „D“ skly => objektivy, které nemají vlastní ostřící motor, tak nebudou automaticky ostřit.

Adaptér jsem už zkoušel na prezentaci produktů značky Nikon a velmi mne zaujalo, jak dobře fungoval. Použití F mount objektivů bylo bezproblémové, ostření i přenos clony také. Adaptér se určitě povedl nečekaně dobře, první dojmy jsou tedy určitě pozitivní. Jak bude adaptér fungovat s konkrétními modely objektivů budu psát časem v dalších kapitolách.

---

#1 Padne do ruky

⇒ 19.11.2019

U fotoaparátů je jedno z nejdůležitějších kritérií to, jak „padne do ruky“. Byl jsem si vyzkoušet v obchodě, jak se drží jednotlivé modely bezzrcadlovek a právě Nikony mě seděly v ruce nejlépe (zkoušel jsem jen full framové, jiné mě nezajímají). O přestupu ke konkurenční značce jsem sice neuvažoval, nicméně pokud by mě Nikon v ruce neseděl, pak bych ho zatím nekupoval. Přestože jsou bezzrcadlovky záměrně vyráběné tak, aby byly malé, tak u Nikonu mne velmi zaujal poměrně výrazný grip na držení. Tato bezzrcadlovka se mě drží lépe, než zrcadlovka D600, která nemá dostatečně velký výkroj pro prsty. Za mě tedy velká pochvala Nikonu, protože ergonomie držení vyřešili velmi dobře.