Vážky jsou poměrně specifický druh makro fotografie. Oproti standardním makrofotografiím pavouků, skákavek, much, mravenců, apod. se liší zejm. v tom, že není vždy potřeba mít objektiv se zvětšením 1:1, abychom jakoukoliv vážku mohli krásně zachytit na fotografii. Fotoaparát, který jsem si pro tyto účely velmi oblíbil, je full frame bezzrcadlovka Nikon Z6.
Vážky fotím na přibližně 10 různých způsobů, které bych vám chtěl nastínit v tomto článku. Pro tyto fotografie používám aktuálně trojici objektivů: Sigma 150 mm f/2,8 MACRO, Sigma 135 mm f/1,8 HSM ART a Nikon 200-500 mm f/5,6 VR. Kromě těchto objektivů taky občas používám makro kroužky (pro specifické účely). Všechny tyto fotografie jsou 100 % wildlife tak, jak je vidíte.
1. Klasika
Na uvedeném obrázku je typická ukázka standardní kompozice vážky. Jedná se o standard mezi fotografiemi vážek. Tento typ fotografie fotím makro objektivem Sigma 150 mm. Snažím se klást důraz na zajímavě oddělené pozadí, takže moc necloním, ale zároveň je potřeba mít dostatečně velkou hloubku ostrosti pro krásně ostré detaily vážky. Vždy se snažím ostřit na hlavu s tím, že pokud je to možné, tak bývá mým záměrem mít ostrá i křídla a tělo vážky (ale oddělené pozadí je pro mě vyšší priorita, takže křídla jsou často mimo HO).
Jedná se o velmi mladou Vážku rudou. Samci v pozdějším období se zbarví do červena. Klasická fotka vážky objektivem Sigma 150mm f/2,8 macro HSM.
2. Velká zvětšenina
Pro velké zvětšeniny využívám opět Sigmu 150 mm, se kterou naplno využiji její zvětšovací poměr 1:1. Šídélko na ukázkové fotografii jsem ještě více zvětšil přidáním mezikroužku mezi adapter FTZ a objektiv. Jelikož mám full frame fotoaparát s dostatečným rozlišením, tak velký zvětšovací poměr jsem ještě umocnil výrazným ořezem v postprodukci. Jak je známo, tak mezikroužky ubírají světlo, takže jsem v tomto případě použil blesk Godox TT685 s difuzorem. Standardně blesk nepoužívám, toto byla výjimka. Při takto velkém zvětšení je zároveň nutné se zaměřit na hloubku ostrosti, která se pohybuje řádově v milimetrech, takže vyššímu přiclonění se nevyhnete. Fotografie je focená jinak bez stativu, protože s ním nerad manipuluji a než ho rozložím, tak často vážku vyplaším. Na štěstí Nikon Z6 má stabilizaci snímače, takže focení z ruky je možné, ale vyžaduje to jistou dávku cviku, protože i tak ostřit na hlavu vážky z blízka s extrémně malou hloubkou ostrosti není z ruky úplně jednoduché a pohodlné.
Jedná se o Šídélko větší, které najdete skoro kdekoliv. Detail šídélka focený Sigmou 150mm f/2,8 Macro HSM s mezikroužkem a bleskem Godox TT685.
3. Plaché druhy
Některé vážky (zejm. šídla) jsou poměrně dost plaché, obzvlášť v jejich aktivním období. Focení těchto druhů krátkými skly je často dost problém. Na štěstí tyto vážky jsou extrémně velké (okolo 10 cm), takže není nutné je fotit makro objektivem se zvětšením 1:1 (nefotíte-li detaily hlavy apod.). Pro tyto účely jsem si oblíbil využívat Nikon 200-500 mm f/5,6 s tím, že jeho clonu mám prakticky pořád plně otevřenou (na hodnotě f/5,6). Velmi jsem si tento objektiv na vážky oblíbil.
Jedná se o Šídlo královské, které patří v ČR mezi nejpočetnější druhy šídel, vyskytující se prakticky kdekoliv (i u zahradních jezírek apod.). Na tyto plaché druhy šídel je pro mě ideální Nikon 200-500mm f/5,6 VR.
4. Bokeh
Mám moc rád fotografie s důrazem na zajímavý bokeh. Tímto způsobem obvykle fotím miniatury vážek. Pro tyto účely používám Sigmu 135 mm f/1,8 ART, která má z mého pohledu překrásný bokeh, kterému se jen tak ledajaké sklo nepřiblíží. Tento typ fotografií rovněž fotím na plně otevřenou clonu (f/1,8), aby bokeh (vč. odděleného pozadí) vynikl co nejvíce.
Bokeh Sigmy 135mm f/1,8 jsem si moc oblíbil.
5. Vážka za letu
Focení vážek za letu je dosti specifický styl „vážkařské fotografie“. Tento typ fotografie vyžaduje často dosti velkou trpělivost a hlavně praxi. V době zrcadlovek jsem letovky fotil v drtivé většině případů manuálním ostřením. Nyní v době bezzrcadlovek používám AF-C ostření v kombinaci s manuálním. Vážku fotím tak, že si jí najdu v hledáčku, zaostřím orientačně manuálně a pak už jen automaticky přesně doostřím. Letovky fotím aktuálně výhradně Nikonem 200-500 mm f/5,6 VR. Úskalí tohoto druhu focení je vůbec udržet vážku v ostřící oblasti, potažmo v hledáčku, protože pak objektiv přeostří na pozadí, což je nežádoucí. Dalším úskalím je ostřící plocha, která detekuje vážku v jejím nejkontrastnějším bodě, což není vždy oko, takže fotky nejsou vždy precizně zastřené (většinou ale ano, protože je hloubka ostrosti poměrně velká a vejde se do ní často celá vážka).
Lesklice jako je tato se za letu fotí poměrně snadno. Je to druh, který není potřeba moc hledat, protože je hodně častý. Pro fotky za letu upřednostňuji Nikon 200-500mm f/5,6 VR.
6. Momentka
Součástí focení vážek je také hledání zajímavých momentů ze života tohoto unikátního hmyzu. Focení zajímavých momentů hodně souvisí s tím, na jak bohaté lokalitě se nacházíte a pak taky jak dlouho tam jste (statisticky čím déle tam jste, tím se šance pro zachycení unikátního momentu zvyšují). Mezi fotograficky zajímavé momenty patří líhnutí vážek, páření, kladení apod.
Tato momentka vyžadovala velkou dávku trpělivosti. Takto hezky si velká šídla při páření téměř nikdy nesednou. Foceno opět Nikonem 200-500mm f/5,6 VR.
7. Práce se světlem
Fotografování vážek ve zlaté hodince patří jednoznačně mezi kreativní druh fotografie. Bohužel v tuto doby už vážky nejsou moc aktivní a najít je, je někdy problém. Na přiložené fotografii přikládám ukázku siluety šídlatky naproti zapadajícímu slunci.
Šídlatka proti zapadajícímu slunci několik minut před úplným západem. Foceno Sigmou 135mm f/1,8 ART.
8. Práce s popředím
Práce s popředím a s pozadím patří mezi neodmyslitelnou součást vážkařské fotografie. Osobně se snažím mít co nejzajímavější pozadí, které jsem schopen na daném místě mít. Pokud se k tomu přidá zajímavé popředí, pak jsem s výsledkem často velmi spokojený. Rovněž se snažím mít vždy a všude světlé pozadí, pokud je to možné, protože takové se mi líbí nejvíc (nemám rád tmavé pozadí, ani tmavé fleky v něm, ovšem ne vždy se tomu dá vyhnout).
Vážka černořitná, kterou jsem fotil zarovno s terénem (výklopný display fotoaparátu je pro tyto účely výborná věc). Fotka je pořízená Nikonem 200-500mm f/5,6 VR.
9. Specifická kompozice
Rovněž je dobré nepodceňovat kompozici a pokud nastane zajímavá situace jako tato, tak je dobré jí využít. Na uvedeném místě byla poměrně hustá koncentrace vážek, takže jsem se snažil co nejlépe zakomponovat do fotografie 2 najedou s tím, že jsem zaostřil na jednu z nich.
Zaostřeno na Vážku rudou. V popředí se nachází nějaký druh šídlatky. Foceno Sigmou 135mm f/1,8 ART.
10. Druhová pestrost
Každý fotograf vážek dříve nebo později zjistí, že fotit neustále stejné druhy je „nuda“ a začne hledat nové druhy. Je tedy dobré mít ve svém vážkařském portfoliu zástupce alespoň několika čeledí, aby toto portfólio bylo pestré a zajímavé. Pro připomenutí jen vyjmenuji čeledi vážek, které je možné najít na území ČR: Šídélkovití, Šídlatkovití, Motýlicovití, Vážkovití, Šídlovití, Klínatkovití, Páskovcovití, Lesklicovití.
Klínatka vidlitá, která je poměrně vzácná, nicméně existuje mnoho míst, kde je její výskyt častý a pravidelný. Foceno Sigmou 150mm f/2,8 Macro HSM.
Závěr
Vážky jsou pro mě královská disciplína makro wildlife fotografie. Občas si rád zajdu nějakou vážku vyfotit. V letošním roce kvůli situace s covidem mám omezené možnosti focení sportu, takže jsem se vážkám po delší době mohl více věnovat.
Na úplný závěr bych vás rád pozval na svůj Instagram, který je zaměřený pouze na vážky. Na mém profilu @czech_dragonflies najdete mnoho fotografií vážek různých druhů, focené různou technikou apod. V Instastories pak najdete exify jednotlivých fotografií atd.
Napsat komentář