Sportovní fotografie je jedinečná mimo jiné v tom, že jí lze fotit prakticky jakýmkoli ohniskem. Každé ohnisko je specifické a na každém objektivu lze využít některou z jeho zajímavých vlastností. V tomto díle seriálu fotografujeme sport bych se chtěl zaměřit na dlouhá (tele) ohniska, poukázat na jejich zajímavé vlastnosti a popsat, jak lze těchto specifických vlastností využít v praxi. O širokoúhlých a ultra širokoúhlých ohniskových vzdáleností bude řeč v některém z následujících dílů tohoto seriálu.
Sporty a reportáže, při kterých není možné přijít blíže k fotografovanému objektu
Ať chceme nebo nechceme, tak různé přehlídky a letecké ukázky letadel jsou typickým příkladem reportáží, kde není možné se dostat dostatečně blízko právě k těmto strojům. Pro tyto účely by se snad i dalo napsat, že čím delší ohnisko, tím líp. Několik let jsem tyto sporty fotil modelem APS-C a sklem Tamron 70-200mm f/2,8 VC USD, nicméně v letošním roce jsem zkusil full frame a objektiv Tamron 150-600mm VC USD. Počítal jsem s tím, že si touto sestavou polepším, ale rozdíl byl tak markantní, až se mi tomu nechtělo věřit. Jsou sporty (a není jich málo), kde je ohnisko 600 mm apod. zcela zbytečné, ale letecké ukázky to rozhodně nejsou. Přestože se jedná o poměrně levný tele objektiv v tomto ohniskovém rozsahu, tak je pro mnoho situací dostatečný. Ostatně kdo má zájem, může si přečíst mou recenzi Sport s Tamronem 150-600mm f/5.0-6,3 Di VC USD.
Exif: čas 1/3200s; clona f/8; ISO 800; ohnisko 600 mm; Fotoaparát: Nikon D600; Objektiv: Objektiv: Tamron 150-600mm f/5,0-6,3 Di VC USD
Okruhy
Mezí další typy sportů, při kterých se fotí z hodně velkých vzdáleností, na kterých často standardní zoom 70-200 nestačí, jsou okruhové závody. Chceme-li auto nebo dokonce formuli či motocykl mít dostatečně velký, pak ohnisko cca 500 – 600mm (na Full Frame) je řekněme nutnost ve velkém množství případů. Opět pro tyto účely používám již výše uvedený Tamron 150-600mm, nicméně používám ho v kombinaci s Tamronem 70-200mm f/2,8 VC USD.
Exif: čas 1/2000s; clona f/7,1; ISO 1250; ohnisko 500 mm; Fotoaparát: Nikon D600; Objektiv: Objektiv: Tamron 150-600mm f/5,0-6,3 Di VC USD
Hloubka ostrosti
Hloubka ostrosti bývá u světelných tele objektivů zajímavá. Pro mne osobně bývá často velká priorita to, abych měl fotografovaný objekt co nejvíce oddělen od pozadí. Jedná se o charakteristickou vlastnost, kterou využívá řada fotografů. Je důležité mít objektiv, který má alespoň průměrnou kresbu na maximálně otevřenou clonu, který není úplně pomalý a který ostří přesně. Pro tyto účely mám již výše uvedený Tamron 70-200mm f/2,8 VC USD a jsem s ním velmi spokojený.
Exif: čas 1/2000s; clona f/2,8; ISO 250; ohnisko 175 mm; Fotoaparát: Nikon D600; Objektiv: Objektiv: Tamron 70-200mm f/2,8 Di VC USD
Kompozice s pozadím
Na této fotografii jsem maximálně kladl důraz na kompozici. Vyfotil jsem auto na prašné cestě, kde v pozadí je prašná cesta ve tvaru „S“ a na konci této cesty je v pozadí legendární rozhledna Kraví Hora. Kompozice se tedy podle mne podařila zejm. díky tele ohnisku a volbě optimálního výřezu v krajině. Nic na fotografii neruší a zároveň je využita celá plocha snímku. Záměrně jsem zde lehce přiclonil, aby HO nebyla extrémně nízká.
Exif: čas 1/4000s; clona f/4,0; ISO 320; ohnisko 200 mm; Fotoaparát: Nikon D600; Objektiv: Objektiv: Tamron 70-200mm f/2,8 Di VC USD
Detail
I když stojíme od fotografovaného předmětu relativně blízko, tak tele objektiv můžeme přesto využít a to pro fotografování detailů. Na všech fotkách nemusí být sportovec celý, často bývají zajímavé fotografie detailů nebo polocelků. Při nízké cloně dochází na FF k výraznému oddělení pozadí. Je třeba pamatovat na to, že tím jak je hloubka ostrosti malá, tak požadavky na přesné a rychlé zaostření se stupňují a v důsledku toho nelze pro tyto účely používat žádné extrémně pomalé objektivy.
Exif: čas 1/4000s; clona f/2,8; ISO 1000; ohnisko 200 mm; Fotoaparát: Nikon D600; Objektiv: Objektiv: Tamron 70-200mm f/2,8 Di VC USD
Protisvětlo
Máte-li objektiv s extrémně vysokou světelností, pak občas není na škodu fotit v protisvětle s popředím. Zvolené popředí je jednak výrazně oddělené od objektu (extrémně nízkou HO), ale zároveň toto popředí vytváří pěkný bokeh. Odlesky v protisvětle jsou zajímavé a dá se touto metodou fotografovat klidně i v ostřejším světle. Na úvod bych dodal, že potenciál objektivů se zde uplatňuje zejm. u Full Frame fotoaparátů. Podání bokehu u Full Frame snímače je z mého pohledu výrazně lepší (asi proto, že na FF je výrazně menší HO při stejném ohnisku než-li u APS-C. Ačkoliv pevná 85 na Nikon patří mezi pomalu ostřící objektivy (není na sport primárně určená), tak jak můžete vidět na obrázku, dají se i s tímto objektivem fotit některé sporty.
Exif: čas 1/1600s; clona f/1,8; ISO 80; ohnisko 85 mm; Fotoaparát: Nikon D600; Objektiv: Objektiv: Nikkor 85mm f/1,8 G AF-S
Vodní sporty
V souvislosti s touto fotografií bych chtěl poukázat na několik skutečností. Jedná se opět o fotografii v protisvětle, kterou jsem vyfotil poměrně nízko od úrovně hladiny, což vytvořilo zajímavé odlesky v popředí, které byly zároveň mimo HO. Jednalo se o závody na otevřeném rybníku, takže tele objektivy byly zcela nezbytná výbava. Měl jsem sebou jednak 70-200mm, ale také 150-600mm. Pro tuto fotografii jsem záměrně zvolil kratší (70-200mm) proto, abych mohl použít právě clonu 2,8 kvůli bokehu. Uvedený objektiv nasadil na APS-C tělo, abych si o něco více pomohl cropem (tj. ekvivalentní ohnisko 300mm). Fotografie je navíc oříznutá a kromě toho jsem komponoval tak, aby hlavní objekt byl v extrémním rohu. Mám tento styl kompozice pro zpestření reportáže rád.
Exif: čas 1/5000s; clona f/2,8; ISO 100; ohnisko 200 mm; Fotoaparát: Nikon D7200; Objektiv: Objektiv: Tamron 70-200mm f/2,8 Di VC USD
Kompozice bez rušivého okolí
Tím, že teleobjektivy mají poměrně hodně omezený úhel záběru, tak můžeme této vlastnosti využít také k tomu, abychom na snímku neměli různé nežádoucí a rušivé elementy. Velmi často když fotím, tak hledám takový úhel pohledu, aby pozadí nebylo rušivé, aby tam nebyly reklamy, sloupy, dráty, značky, zkrátka vše, co by zbytečně upoutávalo pozornost. Samozřejmě ne vždy to je možné, ale tele objektivy jsou vůči tomu poměrně silný nástroj. V kombinaci s malou HO se dá řada rušivých prvků eliminovat. Samozřejmě je to také závislé na konkrétním místě, hold existuje několik sportů, které jsou všechno jen ne fotogenické.
Exif: čas 1/3200s; clona f/2,8; ISO 250; ohnisko 200 mm; Fotoaparát: Nikon D600; Objektiv: Objektiv: Tamron 70-200mm f/2,8 Di VC USD
Plochá perspektiva
I když je sportovec (nebo auto apod.) třeba 500m daleko, tak díky teleobjektivu lze docílit zajímavé „ploché perspektivy“. Pro tyto účely tedy používáme 2 zajímavé vlastnosti, které jsem již výše popsal a tím je přiblížení objektu a zároveň si díky malému úhlu záběru můžeme vybrat přesně tu „výseč“ v krajině, která je nejzajímavější. Tento bod souvisí s předchozím dílem tohoto seriálu, který jsem věnoval právě miniaturám, takže to zde nebudu dopodrobna rozebírat.
Exif: čas 1/1600s; clona f/4,0; ISO 200; ohnisko 175 mm; Fotoaparát: Nikon D600; Objektiv: Objektiv: Tamron 70-200mm f/2,8 Di VC USD
Práce s popředím
Malá hloubka ostrosti se dá využít i k zajímavému efektu při fotografování tak, že do popředí něco umístíme, což fotografii zajímavě „orámuje“. Typickým příkladem jsou lidi, stromy apod. Princip těchto typů fotografií spočívá v tom, že se snažím vždy umístit lidi apod. do popředí a zaostřit přitom na hlavní objekt.
Exif: čas 1/500s; clona f/4,0; ISO 320; ohnisko 122 mm; Fotoaparát: Nikon D7200; Objektiv: Objektiv: Tamron 70-200mm f/2,8 Di VC USD
Zaostření mimo hlavní objekt
V rámci zpestření reportáže mám rád, když fotografové zaostří jinde, než by všichni očekávali. „Všichni“ zpravidla ostří na sportovce, ale dle mého názoru neexistuje jediný důvod zaostřit i jinde. Důležité u tohoto typu fotografování je to, aby na fotografii šel někde jakýmsi způsobem identifikovat sportovec a sport. Rovněž je vhodné pohrát si s kompozicí, aby bylo alespoň částečně poznat, že fotografie byla s tímto záměrem vyfocená. Předmět, na který ostřím jsou například diváci apod., nicméně občas se pustím i do agresivnějšího experimentu, kdy zaostřím třeba jen oblohu nebo les v pozadí. S tímto typem fotografie by se to asi nemělo přehánět co do počtu v reportáži, nicméně rád vidím tento typ fotografie v omezené míře v každé reportáži.
Exif: čas 1/4000s; clona f/2,8; ISO 400; ohnisko 116 mm; Fotoaparát: Nikon D600; Objektiv: Objektiv: Tamron 70-200mm f/2,8 Di VC USD
Závěr
Na závěr jsem si připravil jeden extrémní panningový efekt. O panningu jsem zde věnoval kompletní 3. díl této série, proto zde budu stručný, nicméně chtěl bych poukázat na jisté výhody tele ohniska právě pro tento druh fotografování. Jedná se o to, že tele ohniskem zpravidla fotíme panning z relativně větší vzdálenosti, což je výhodné pokud používáme extrémně dlouhý čas a chceme mít alespoň malou naději v to, že předmět bude ostrý. Zároveň u tohoto typu focení dochází k extrémnímu pohybovému efektu v pozadí, který je rovněž pro tele ohnisko specifický. Nevím, jak bych to slovy popsal, nicméně když fotíte panning na široké ohnisko vs. na dlouhé, jde to už jen podle pozadí často poznat.
Jak široká, tak i tele ohniska jsou specifická a obě jsou určitě přínosná pro souhrnnou reportáž. Jak jsem již uvedl v úvodu, tak o širokých ohniskových vzdáleností se bude seriál fotografujeme sport věnovat v některém z následujících dílů. Sledujte tedy nadále tento seriál a třeba i mou facebookovou stránku, aby vám nic neuniklo.
Exif: čas 1/10s; clona f/16; ISO 100; ohnisko 70 mm; Fotoaparát: Nikon D7200; Objektiv: Objektiv: Tamron 70-200mm f/2,8 Di VC USD
Napsat komentář